V anketě Reflexu týkající se ukrajinské krize pokračujeme otázkami pro Ondřeje Šimíčka (38), právníka, zabývajícího se digitalizací státní správy a člena iniciativy Česko plus.
Ukrajinský odpor proti ruské invazi je heroický, ale pokud Rusko použije nejmodernější zbraně, tento odpor nakonec zlomí. Existuje podle vás něco víc než sankce a méně než přímý vstup NATO do války, co by porážku Ukrajiny odvrátilo?
Způsob, jakým se ukrajinští občané postavili ruskému teroru, vejde do dějin. Západ se po počáteční nervozitě ukázal, jako mnohem silnější, než Putin čekal a zatím nedokážeme odhadnout, kam až bude schopen zajít. Mám za to, že může Rusy zastavit ještě Čína (nabídkou, která se nedá odmítnout), ale pouze v případě, že Putin bude moci prodat doma teror, nazývaný speciální operací, jako úspěšný. „Cílů bylo dosaženo“. Jinou možnost nevidím, NATO do konfliktu aktivně nezasáhne.
Spojené státy slíbili Ukrajině válečnou pomoc ve výši 800 miliónů dolarů. Pomoc mudžahedínům v době afghánské války byla v přepočtu 22 miliard dolarů. Měly by Spojené státy, pokud Kyjev padne, podporovat ukrajinské povstalce stejně jako kdysi mudžahedíny v Afghánistánu?
Tento scénář považuji za nepravděpodobný. V případě, že by nastal, mám za to, že Západ Ukrajinu podporovat musí. O celkovém finančním rozsahu takové podpory si nedovolím spekulovat. Záleží na tom, jak moc velká bude ochota západu ekonomicky krvácet v nekonečném partizánském boji.
Co z ukrajinské války vyplývá pro národní bezpečnost Česka? Myslíte, že by se to mělo odrazit už ve státním rozpočtu, který leží dnes ve sněmovně? A v jakých položkách?
Musí dojít k jednoznačné redefinici priorit. Základními pilíři národního zájmu každého státu jsou bezpečnost a prosperita. To se týká nejen České republiky, ale celé Evropy. Namísto utopického snění o světě bez C02 je zřejmé, že musíme co nejdříve splnit závazek dávat na obranu 2 procenta hrubého domácího produktu. Věřím, že bez ohledu na současný vojenský konflikt nová vláda tímto směrem jde. Ostatně splnění závazku je také součástí programového prohlášení. Nejsem si jistý, nakolik jde razantně zasahovat do právě schvalovaného rozpočtu, ale ten příští musí jasně ukazovat změnu paradigmatu. Nezapomeňme také na minulé fatální evropské omyly, jakým byla například tzv. zbraňová směrnice, jež byla součástí Evropského programu pro bezpečnost. Stále platí Si vis pacem para bellum, takže odzbrojování vlastních obyvatel je vodou na mlýn Putinovi a jiným diktátorům. Až teď se ukazuje, jak zásadní změnu přinesly podzimní sněmovní volby. Nedokážu si představit v této situaci vládu premiéra Babiše s jeho zaměstnanci a nedej Bože členy SPD či Přísahy. To by byla opravdová katastrofa pro bezpečnost a zahraniční reputaci naší země. Klobouk dolů před premiérem a ministry, jak tuto krizi zvládají.
Měli by čeští politici obnovit myšlenku americké základny v Česku?
Mám tu čest být součástí iniciativy Česko plus. Základna NATO v ČR je jednou z našich hlavních programových priorit. Nemusí jít nutně o základnu konvenčních sil. Budiž nám inspirací Estonsko a základna v Tallinnu, která se specializuje na kyberbezpečnost a elektronický boj. V Opavě sídlí 53. pluk průzkumu a elektronického boje a základna NATO pro tuto kategorii armádních sil by přinesla další rozvoj Moravskoslezskému regionu. Jako memento pak vystupuje iniciativa Ne Základnám, díky které jsme naši bezpečnost razantně snížili. Právě neschopnost vnímání geopolitické reality ze strany mnohých levicových politiků a aktivistů, v kombinaci se změnou politiky USA způsobily, že se systém protiraketové obrany u nás a v Polsku nevybudoval. Od té doby se také datuje zvýšená aktivita ruského vlivu u nás, neboť si Vladimír Vladimírovič uvědomil, kolik užitečných idiotů v České republice najde.
V Česku existují vlivné skupiny, které do poslední chvíle relativizovaly imperiální ambice Vladimíra Putina. Jsou tito lidé dnes bezpečnostním rizikem? A v čem?
Českou pátou kolonu Kremlu za bezpečnostní riziko rozhodně považuji. Spousta osobností léta varuje, že aktivity některých politiků a vlivových skupin podkopávají naši národní bezpečnost. Putin před mnoha lety řekl, že ho nezajímáme, že jsme slovanští Němci, ale právě od výše zmíněné akce kolem radaru v Brdech si uvědomil, že těch, co jsou schopni naslouchat jeho propagandě, je u nás stále dost. Často poslouchám od svých konzervativních přátel nesmyslné výpady proti „zkaženému západu“. Představa putinovského Ruska, jako obhájce konzervativních tradičních hodnot, je naprosto mylná. Mnozí tzv. konzervativci házejí západ přes palubu a hledí k východu, případně, naprosto v rozporu s geopolitickou realitou, nechtějí patřit nikam. Etalon konzervativních hodnot, nedávno zesnulý sir Roger Scruton však jezdil do Prahy za Petrem Fialou a Sašou Vondrou, ne ke Klausům do kuchyně. Evropský konzervatismus je bytostně spjatý s demokracií a touhou po svobodě. Ta na východě není a nebyla. Dnes si snad čím dál více lidí uvědomuje, jak obrovským štěstím bylo, že jsme se stali spolu s dalšími zeměmi východního bloku členy NATO a EU. Přes všechny objektivní problémy, se kterými se západ více či méně úspěšně vypořádává, se jedná stále o výrazně nejsvobodnější část světa. Oceňuji, že prezident Zeman otočil. Motivy ponechám stranou, ale je důležité, že je na správné lodi. Nesmíme však zapomenout, že to právě on byl hlavní spojkou válečného zločince Putina v Evropě. Můžeme odpustit, zapomenout nikoliv. O otevřených komunistických kolaborantech nemá smysl hovořit. Zvláštní kategorií je pak „akciovka nenávisti“ SPD, která se majiteli Okamurovi vymkla z rukou a jeho voliči podle mě jdou názorově dál, než kdy chtěl zajít on. Nakonec nemůžu nezmínit druhou stranu téže mince, neliberální progresivisty, kteří za Putinova agenta označují kohokoliv, kdo neakceptuje ze sto procent jejich utopické vidění světa. Právě jimi prosazovaný klimatický socialismus a jiné nesmysly, pomohly vytvořit iluzi o slabém západu. Nenaslouchejme jim, i když oni si myslí, že budují zářné zítřky bojem proti „kapitalismu“, který já označuji za přirozené lidské žití.
Co říkáte výroku místopředsedy Evropské komise Timmermanse, že Putin zaútočil na Ukrajinu, aby odvrátil pozornost od klimatické krize?
Opět navážu tam, kde jsem skončil. Neliberální progresivismus a klimatický socialismus. Timmermans je typický představitel skupiny politiků, kteří nesou hlavní vinu za současnou situaci v Evropě. Prosazováním ekonomické sebevraždy ve stylu „poručíme větru dešti a plebs to zaplatí“ aktivně podkopává jeden z pilířů bezpečnosti, tedy ekonomickou sílu Evropy. Výrok je zcela skandální, neuctivý k obětem ruského teroru a ukázkou absolutní pomatenosti. Jsem životní optimista a věřím, že na světě existuje zlo právě proto, aby jej mohlo porazit ještě větší dobro. Mám za to, že stojíme na dějinném předělu a máme jedinečnou šanci změnit svět k lepšímu. Nepropásněme ji.
