Více než polovina Američanů se domnívá, že země míří k další občanské válce: Vybuchne natlakovaný hrnec?
Více než polovina občanů USA se domnívá, že země míří k další občanské válce. Obávají se oprávněně? Množství zbraní privátně vlastněných Američany či rostoucí počet ozbrojených milic napříč všemi státy Unie napovídá, že ano. Jiné ukazatele mluví proti. Jedno je jisté: Spojené státy připomínají přetopený tlakový hrnec. Vybuchne?
Jestli něco filmový průmysl miluje, jsou to pokračování. Vzít prověřenou látku, přetřít ji novým nátěrem a znovu prodat je sen každého producenta, ať už v Hollywoodu, či v Praze. Někdy se ovšem místo filmařů pustí do „dvojek“ reálné události. To byl případ snímku Občanská válka z roku 2024 z produkce newyorské společnosti A24, která v posledních letech pravidelně uvádí ty zajímavější a umělecky odvážnější snímky z nabídky americké produkce.
Režisér Alex Garland v Občanské válce představil vizi Ameriky blízké budoucnosti, rozervané válkou mezi autoritářskou federální vládou, vedenou prezidentem v jeho třetím volebním období, a několika frakcemi, jež se od americké Unie chtějí odtrhnout. Paralel se současným vývojem v USA lze ve filmu najít celou řadu, byť filmaři snímek nezamýšleli jako přímý komentář k politickému stavu reálné Ameriky.
Asi nejsilnějším momentem filmu je sedmiminutový segment, v němž se milicionář v mrazivém podání herce Jesseho Plemonse ptá zajatých civilistů, z nichž někteří nejsou běloši: „Jaký druh Američanů jste?“ Ti, kteří odpovědí, že se narodili mimo území USA, jsou zastřeleni. Působivá filmová scéna začala po uvedení snímku žít svým vlastním životem na platformách sociálních sítí, byla remixována, parodována, zkrátka se jí dostalo pochybné cti být jedním z virálních momentů poslední doby.
Absolutní imunita
Dva roky po uvedení Občanské války jsou v ulicích amerických měst k vidění maskovaní ozbrojení muži vyslaní federální vládou. Zastavují lidi v autech, na ulici, v restauracích a pokládají jim otázky dost podobné té filmové. A někdy střílejí. Reakce americké veřejnosti je zvláštní. Ti z občanů USA, kteří jsou výrazně pravicově a nacionalisticky orientovaní a kteří ještě před několika lety vyhlašovali nesmiřitelný odpor federální vládě a slibovali bránit se zbraní v ruce občanské svobody, zaručené ústavou, dnes raziím tleskají.
Navzdory tomu, že federální síly už prokazatelně necílí jen na ilegální přistěhovalce, ale zastrašují (a někdy zabíjejí) zcela běžné řadové Američany, jako v případě sedmatřicetileté Renée Goodové, zastřelené agenty ICE (Imigrační a celní úřad Spojených států amerických) ve státě Minnesota.
Nebo jako v případě Alexandra Prettiho, zdravotního bratra, který pracoval na jednotce intenzívní péče v nemocnici zřizované Ministerstvem pro záležitosti veteránů USA. Pan Pretti se účastnil protestů proti operacím agentů ICE v Minnesotě. Jeden z agentů si všiml, že Pretti má u sebe zbraň. Jak se později ukázalo, zbraň legálně vlastněnou a v souladu se zákony státu Minnesota skrytou v pouzdře. Příslušník ICE přesto Prettiho zastřelil, a to způsobem, který vypadal jako poprava.
Na druhé straně se mnoho spíše liberálních amerických občanů, kteří léta horovali pro větší regulaci držení zbraní, ve velkém ozbrojuje a v některých případech praktikují i právo nosit zbraň na veřejnosti. Organizují se, hlídkují v místech, kde jsou hlášeny další razie agentů ICE. Federální vláda souběžně oznamuje, že její agenti mají „absolutní imunitu“, jak se v polovině ledna vyjádřil viceprezident Vance.
Domácí teroristé
Představitelé režimu Donalda Trumpa a jemu nakloněná média v čele se stanicí Fox News, nejsledovanější kabelovou televizí v zemi, permanentně stupňují rétoriku proti občanům, kteří vyjadřují nesouhlas. Ať už je to nyní v Minnesotě a dalších místech, kde probíhají razie ICE, či dříve během masových demonstrací, jako byly celoamerické protesty sdružené pod heslem No Kings z června a října minulého roku. „Placení provokatéři, potížisté, anarchisté,“ vyjádřil se o protestujících v Minnesotě minulý týden vysoký důstojník Pohraniční stráže Gregory Bovino.
Právě příslušníci Pohraniční stráže často spolupracují s agenty ICE při raziích v americkém vnitrozemí. Bovino, jenž se po druhém zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA výrazně podílel na formování antiimigrační politiky nové administrativy, se v posledních týdnech stal jakousi mediální tváří operací ve státě Minnesota. Pro kamery si pan Bovino dokonce na demonstranty zaházel granátem se slzným plynem.
Kristi Noemová, ministryně vnitřní bezpečnosti Spojených států, mocného úřadu zřízeného po útocích z 11. září 2001, pod nějž spadá právě Pohraniční stráž či ICE, označila Renée Goodovou, kterou agent ICE zastřelil poté, co se od něj snažila odjet ve svém voze, za „domácí teroristku“. Dlužno dodat, že těsně před tím, než agent ICE Renée zastřelil, na ni křičel, že je „zasraná čubka“, jak dokládají videa z mobilních telefonů z místa střelby.
Alexandr Pretti byl věrchuškou Trumpova režimu a jeho mediálními poskoky rovněž označen za „domácího teroristu“, a to chvíli po smrti. Vysoký důstojník ICE Bovino uvedl, že Pretti o svém osudu rozhodl sám, „když se rozhodl přijít ozbrojený na násilný protest“. Je třeba uvést do kontextu, že republikánská pravice ještě nedávno zuby nehty hájila právo nosit v Americe zbraň kamkoliv.
Tuto rétoriku vrcholných představitelů Trumpova režimu dále přebírá, amplifikuje a vyhrocuje masívní mediální ekosystém hnutí MAGA: od zmíněné stanice Fox přes podcastery a youtubery s miliónovými dosahy po propagandistické influencery na síti X. Výzvy k radikálním a násilným řešením, odmítání demokracie, plány na zúčtování s domácími „zrádci“, volání po vojenské anexi Kanady, Grónska, Mexika a dalších států jsou v tomto prostředí na denním pořádku. Kdyby existovaly v době končící výmarské republiky a nástupu nacismu sociální sítě, dost možná by to na nich vypadalo podobně.
Selhání
Historie se však samozřejmě neopakuje. Už proto, že na rozdíl od autoritářských vůdců a diktátorů dvacátého století, kteří se minimálně nějakou dobu těšili silné veřejné podpoře, jsou Donald Trump a jeho politika v samotných Spojených státech extrémně nepopulární. Přehledná čísla o Trumpově domácí popularitě přináší špičkový datový novinář Harry Enten.
Ten na stanici CNN každý týden prezentuje agregaci důvěryhodných průzkumů veřejného mínění. Například minulý týden Enten na CNN prezentoval tato data, založená na aktuálních průzkumech prestižních agentur Pew a Gallup: Po roce vládnutí označuje Trumpovo druhé volební období za „selhání“ na 58 procent Američanů: politiku Clintona i Obamy v identickém momentě jejich druhého volebního období schvalovalo o 10 (Obama) až 30 procent (Clinton) více Američanů.
Ze stejných průzkumů pak vyplývá, že v otázce ekonomiky a zlepšení situace běžných Američanů, tedy segmentu pro Trumpa klíčovém, mu důvěřuje jen 38 procent voličů. A co se týče agendy, jíž se prezident USA v posledních týdnech prezentoval na mezinárodním poli, tedy možném odkoupení, či dokonce anexi Grónska, jsou už čísla zcela katastrofální. Průzkum agentury Ipsos, provedený minulý týden, dokládá, že jen 17 procent občanů USA podporuje Trumpův záměr na převzetí severského ostrova.
Panteři a libertariáni
Jiná šetření jsou však varující. Organizace Leadership Conference on Civil and Human Rights, jež od roku 1950 zastřešuje více než 240 celoamerických nevládek, přišla v listopadu minulého roku s průzkumem, který šokoval: 57 procent občanů USA je přesvědčeno, že země směřuje k občanské válce. A od listopadu se vnitřní poměry v Americe ještě vyhrotily.
Kombinace stále násilnějšího postupu federálních represívních složek, stále extrémnějších výroků režimních představitelů a jejich mediálních propagandistů na jedné straně a strmě klesající popularity Trumpova režimu na straně druhé je třaskavá sama o sobě. Připočtěme k tomu fakt, že občané USA jsou nejozbrojenějším národem na světě: počet zbraní privátně vlastněných Američany se odhaduje na 400 a 500 miliónů střelných zbraní všech typů. Dále do tohoto mixu zamíchejme existenci 60 až 200 ozbrojených milic na území USA: tento počet odhaduje lidskoprávní organizace Southern Poverty Law Center.
Subkultura občanských milic je v USA vesměs spojována s ultrapravicovou a antisystémovou scénou, jež je současné Trumpově administrativě nakloněna. Ale existují také ozbrojené organizace libertariánů, kteří se s vládnoucím režimem ideově rozcházejí. A jsou zde i skupiny navazující na levicová hnutí a afroamerický nacionalismus šedesátých a sedmdesátých let, typicky na Černé pantery.
Právě Afroameričané, kteří se hlásí k původním Černým panterům, hlídkovali s útočnými puškami v rukou na ulicích některých měst ve státě Minnesota, kde probíhaly operace ICE. Podle vlastních slov se snažili „ochránit svou komunitu před okupanty“. Jako „okupaci“ popisují aktuální realitu na ulicích Minneapolisu a dalších měst, kam se nyní soustřeďují masové razie ICE, Pohraniční stráže a dalších federálních agentur, i mnozí místní obyvatelé, řadoví Američané z měst a předměstí. Z postupu a chování federálních represívních složek mají dojem, že už dávno nejde o tvrdou imigrační politiku, ale o zastrašování občanů, zejména v těch částech USA, kde dlouhodobě vítězí demokraté. Takovým případem je právě i stát Minnesota.
Zrušte volby!
Atmosféra na amerických ulicích, v amerických médiích a ve společnosti obecně je natolik vyhrocená a infikovaná násilnou rétorikou (o nutnosti občanské války k „záchraně Ameriky“ například ještě před druhým zvolením Trumpa prezidentem mluvil republikánský politik z Ohia George Lang), že hrozba incidentu, jenž by mohl přerůst v nějakou formu násilné konfrontace mezi občany a federální vládou, případně mezi různými skupinami amerických občanů, je bohužel velmi reálná. V konspiracemi prosáklém tamním politickém prostředí se navíc, zejména z levicového a liberálního tábora, stále hlasitěji ozývá domněnka, že násilnou eskalaci Trumpův režim vlastně chce.
Masové erupce násilí, rabování a podobné jevy Amerika dobře zná. Lidové bouře se USA prohnaly po vraždě Martina Luthera Kinga v šedesátých letech. V roce 1992 lehla během rasových bouří popelem část Los Angeles. Rabování a zapalování budov i aut provázely i vlnu protestů spojených s hnutím Black Lives Matter. Pokud by se však něco podobného opakovalo nyní, například kdyby se ozbrojené skupiny občanů střetly s agenty ICE, Trumpova administrativa nebude váhat s vyhlášením stanného práva. A v tom právě leží jádro zmíněné konspirační teorie: totiž že Trumpův režim si násilnosti přeje, neboť během stanného práva by bylo možné omezit nebo zcela zrušit volby. A ty se v Americe blíží.
Takzvané midterms, při nichž se znovu volí všichni zástupci dolní komory amerického Kongresu a třetina senátorů, se budou konat v listopadu. A republikáni v nich podle všech průzkumů míří k porážce, dost možná historické porážce a ztrátě kontroly nad Kongresem. Prezident, jehož partaj v druhé části volebního období ztratí kontrolu nad oběma komorami Kongresu, se v americkém politickém slangu označuje jako „chromá kachna“. Jeho schopnost prosazovat svou politiku je totiž výrazně omezena. Konkrétně Donald Trump pak bude v případě výrazné prohry republikánů v midterms téměř jistě čelit impeachmentu. Důvody, proč by se Trump mohl pokusit zneužít násilí v amerických ulicích, pokud k němu dojde, tedy existují a jsou relevantní.
Sešup
Hrozí však reálně v USA možnost rozsáhlejší konfrontace mezi státní mocí a občany či mezi skupinami obyvatel? Étos ozbrojeného odporu proti vládě je ve Spojených státech minimálně rétoricky stále silný coby vzpomínka na vzpouru třinácti kolonií proti britské správě v 18. století. V současné Americe s tímto étosem pracoval především pravicový a ultrapravicový, nábožensky fundamentální tábor.
Propagandistický kanál Fox News v minulosti například mediálně roztleskával akce osob sdružených kolem farmáře Clivena Bundyho, jenž odmítal platil poplatky za užívání státem vlastněných pastvin. Spory rančera a jeho rodiny s úřady eskalovaly v roce 2014, kdy došlo k ozbrojené konfrontaci farmářů s místními policejními složkami a federálními agenty. Jen náhodou nebyl nikdo zabit. Pravicový mediální prostor a mnozí republikánští politici líčili rodinu Bundyových coby pravé americké hrdiny, kteří bojují proti federální diktatuře. Podtext byl jasný: V Bílém domě tehdy seděl pravicí nenáviděný Barack Obama a boj jednoho neplatiče s úřady se dal dobře použít jako munice v politické válce.
Když dnes Američané v Minnesotě ozbrojení hlídkují na ulicích svých měst, jimiž se prohánějí maskovaní chlapi bez viditelného označení, kteří střílejí lidi, označuje je trumpovská klaka za anarchisty a placené provokatéry, s nimiž je třeba zatočit. Jak vtipně poznamenal nadpis satirického webu The Onion: Americká pravice se tak dlouho věnovala virtuálním bojům proti neexistující diktatuře, že si nevšimla, když skutečná diktatura nastala. Jde samozřejmě o humoristickou nadsázku, ale je evidentní, že politická krajina Spojených států hnědne. Spojené síly autoritářů schovaných za žvatlavou klauniádu Donalda Trumpa, kontroverzních miliardářů s antidemokratickými sklony typu Elona Muska či Petera Thiela a frustrované masy příznivců hnutí MAGA mění USA před očima. K další občanské válce asi v Americe v dohledné době nedojde. Na autoritářské skluzavce ve ficovském či orbánovském duchu se však Spojené státy vezou a zrychlují. Kde tento sešup končí, se každý může přesvědčit na vlastní kůži. Třeba v Rusku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
