Masarykova datová demokracie: Šance Česka je v dobrých učitelích a nižším zdanění práce
I když to někdy nevypadá, Česko není tak hluboce rozdělené jako země kolem nás. To je dobrá zpráva. Většina problémů Česka se totiž dá vyřešit bez ideologie, čistým pragmatismem a technickým pohledem na věc. Je jasné, že politici musí lidem nabízet i identitu a ideje. Tohle je však pokus ukázat, jaké by Česko mohlo být, kdyby politika byla více o datech, výsledcích a praxi. A méně o starobylých teoriích, které se v proměnách světa rozplývají.
Pro směřování státu nějaké ty ideje potřebujeme. Bez vizionářského cíle daleko nedojdeme ani s nejlepšími modely a analýzami. Tomáš Garrigue Masaryk říkal, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Česko má to štěstí, že na masarykovské principy mohlo po revoluci navázat a do velké míry to udělalo. Musí být i dál parlamentní demokracií s prvorepublikovým důrazem na lidskost a solidaritu. K bohatší společnosti však musí vést datová cesta: měřitelné cíle, vyhodnocování výsledku a modelování dopadů politiky by měly být minimálním očekáváním od všech ústavních činitelů. Logika populismu je přesně opačná, nenaleťme na ni.
Rovné šance = bohatší Česko
Pro Masaryka byly zásadní taky rovné příležitosti, co nejlepší šance pro každého naplnit svůj potenciál, na čemž vydělá celek. Právě v tom však Česko zaostává. Například ve školství u nás úspěch dítěte závisí na bohatství jeho rodiny daleko více než v Polsku a většině evropských zemí. Důvodem je i to, že v mnoha krajích zcela chybějí kvalifikovaní učitelé nebo školní psychologové. Vzdělání je ta nejjistější investice, to je empiricky ověřené. Naše výdaje na ně jsou však podprůměrné. Udělat ze školství konečně reálnou prioritu a začít naplňovat potenciál našich dětí, to by měl být základ, na němž se všichni shodnou. Teď jen trvat na tom, aby se přelil do praxe. Cestou je pět procent HDP do školství a vyšší platy učitelů. Právě to je datově ověřené opatření — zvedání platů zvýšilo zájem o učitelskou profesi a snížilo odchodovost pedagogů.
Pro jaké děti ale to školství budeme tvořit, když se jich rodí tak málo? V posledních letech má Česko nejnižší porodnost od druhé světové války. Kromě globálních krizí je jistě hlavním důvodem drahé bydlení. U nás je nejdražší z celé Evropy. Právě zde politici moc dlouho z ideologických důvodů odmítali, co je z praxe ze světa zřejmé: samotná komerční výstavba bydlení nezlevní. Developeři totiž nemají na zlevnění bytů žádný zájem, což je z jejich strany legitimní. Často už povolené projekty odkládají, aby udrželi trh nenasycený a ceny vysoké. Co s tím dokáže udělat stát? Může taky stavět, a zároveň daňově
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
