Šimon Holý: Je Ulice nejvíc „woke“ z českých seriálů?
Dvacátého října 1930 se na vlnách americké rozhlasové stanice WGN odvysílal první díl seriálu Painted Dreams, v překladu Malované sny. Tato rozhlasová série je teoretickou obcí většinou označována za vůbec první soap operu. Autorka seriálu Irna Phillipsová na ploše stovek patnáctiminutových dílů vyprávěla nejen jako scenáristka, ale také představitelka hlavní role příběhy vdovy irského původu Moynihanové a její neprovdané dcery.
Sérii postavila scenáristicky jako sled hutných dialogů. V každé scéně se řeší nějaké menší či větší dilema a z praktických důvodů jsou u řešení vždy dvě postavy. Ustanovila navíc dvě základní pravidla: každou scénu oddělila hudební znělkou, a inspirovavši se filmovým seriálem, v závěru každé epizody musel být otevřený vzrušující konec, tzv. cliffhanger. Poselství Malovaných snů potom znělo jasně: „Manželství je nejlepší kariéra ženy.“
Obří zájem především ženských posluchaček o tento seriál z Phillipsové udělal hvězdu, jež poté udělala kariéru na poli „denních dramat“. Ne náhodou je mnohými považována za „matku telenovel“. Z rozhlasu totiž později zamířila do televize. Pro kanál NBC v roce 1949 vytvořila vůbec první denní americkou soap operu These Are My Children, která běžela od pondělí do pátku v pět odpoledne a trvala znovu patnáct minut. Jen pro zajímavost: v této sérii se věnovala znovu irské vdově. Ta se tentokrát snažila vést penzión a pomáhat svým třem dětem a nové snaše Jean.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
