Drony, domobranci a vědecký kroužek. Jak se může česká armáda proměnit v příštích deseti letech?

V Pobaltí se začíná bouřit tamní ruská menšina, objevují se útoky proti infrastruktuře i únosy vojáků tamních kontingentů NATO do Ruska, údajně „zabloudili na hranici“. Zároveň dochází k přestřelkám mezi pohraničníky. Litva uzavírá pozemní hranici pro tranzit do ruské izolované enklávy Kaliningradu, totéž činí další severské země na moři a ve vzduchu. Rusko se rozhodne vynutit si přístup silou a zaútočí v oblasti Suwalského koridoru, odsud to má nejblíž. Široce se diskutuje o aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy a řada zemí dá otevřeně najevo, že jde o iniciativu severovýchodního křídla a zapojovat se nebudou.

Pomohou však Němci a Francouzi. Česko kromě toho, že posílá i svůj vlastní kontingent, se stává vzhledem ke své poloze dostatečně v hloubi území klíčovou tranzitní zemí. Stává se logistickou základnou pro přesuny vojsk, opravy techniky a léčení zraněných. Přijímá rovněž uprchlíky z území, kde se bojuje. Dokonce kvůli tomu vzniká u dálnic několik základen, kde mohou zastavit transporty, doplnit palivo, odpočinout si a najíst se. Země se však taky stává cílem leteckých útoků a sabotáží a tady se ukazuje, že na něco takového není vůbec připravená. Ani technicky, ani mentálně.

Tak by asi vypadal základní scénář toho, co by nás ve válce s Ruskem zřejmě čekalo. Operace v tomto duchu cvičí vojáci na cvičeních a s tímto rámcem počítají i závěry nedávného summitu NATO v Haagu. Ten se dohodl na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP by mělo jít na tradiční vojenské výdaje, zbývajícího 1,5 procenta HDP na ostatní výdaje, kam by měly spadat mimo jiné investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti nebo odolnosti společnosti.

Odstrašíme nepřítele?

Americký Institut pro studium války (ISW) usuzuje z výroků o probouzejícím se nacismu v Evropě či pomoci Ukrajině, jejímž cílem je Rusko zničit, že se Moskva na válku proti NATO vážně chystá. Ukrajinské servery (ale nejen ony) upozorňují, že ruské zbrojovky v poslední době zvyšují výrobu raket určených k zásahům cílů vzdálených stovky kilometrů, a tedy i ve střední a východní Evropě. Prohlubuje se taky ruská spolupráce s Čínou. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno v rozhovoru pro The New York Times upozornil, že kdyby se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby rovněž atakovalo území NATO.

Vize jsou různé a paradoxně jediné, co by válku pozdrželo nebo odvrátilo, je takové zbrojení, aby to protivníka od útoku odradilo. Jak do této situace zapadá česká armáda?