Prezident USA Donald Trump v Oválné pracovně  Bílého domu 9. dubna 2025. V pozadí ministr financí  Scott Bessent a ministr obchodu Howard Lutnick.

Prezident USA Donald Trump v Oválné pracovně Bílého domu 9. dubna 2025. V pozadí ministr financí Scott Bessent a ministr obchodu Howard Lutnick. Zdroj: SAUL LOEB / AFP / AFP / Profimedia

Pětasedmdesátiletý Peter Navarro je Trumpův hlavní poradce pro obchod a výrobu a hrál hlavní roli při přípravě Trumpovy reciproční obchodní akce
Minulý týden na newyorské burze
2 Fotogalerie

Trumponomika: Chaos na trzích bude pokračovat. A my si musíme zvykat na svět se silným omezováním obchodu

Pavel Páral

„Dnem osvobození“ nazval Donald Trump 2. duben, kdy vyhlásil takzvaná reciproční cla, která měla být základem jeho celní revoluce. Týden po něm a pár hodin poté, co tato cla na skoro celý svět začala platit, americký prezident couvl a odsunul jejich platnost o devadesát dní. On a jeho okolí tvrdí, že důvodem byl velký vážný zájem o vyjednávání ze strany hned 75 zemí a americký prezident k tomu chtěl dát příležitost.

Podle hlavních amerických médií se to ale odehrálo trochu jinak. K reakci ho přiměl dramatický propad akciových a dluhopisových trhů za předcházející víkend spolu s vytrvalou kampaní šéfů velkých firem, zákonodárců, lobbistů a zahraničních představitelů. Mimořádný obrat byl oznámen prostřednictvím Trumpovy platformy Truth Social na sociálních sítích jen několik hodin poté, co vzájemná cla oficiálně vstoupila v platnost a vyvolala prudkou reakci. Příspěvek prezident vyťukal v Oválné pracovně, když seděl s ministrem financí Scottem Bessentem a ministrem obchodu Howardem Lutnickem. 

Na rozhodnutí měl značný vliv zřejmě právě Bessent. Ten byl o víkendu zaplaven znepokojenými telefonáty z Wall Streetu a měl silný pocit, že musí Trumpa přesvědčit o nutnosti pauzy. Nebyla by to kapitulace, tvrdil Bessent, protože budeme mít spoustu dobrých obchodů.

Klíčovým momentem na trzích, který nakonec Trumpa přiměl reagovat, byl výprodej na trhu s dluhopisy. Vedl k tomu, že se nebezpečně zvyšovaly úroky ze státních bondů, což by zase vedlo ke značnému prodražení obsluhy státního dluhu USA. Ten loni překročil sto procent HDP a je dnes jednou z nejvážnějších hrozeb pro budoucnost USA. Už zhruba před rokem, kdy nebylo po současném chaosu ani stopy, vystoupil asi nejrespektovanější investiční bankéř USA Jamie Dimon se sýčkováním, že pokud se něco nezmění ve fiskální politice, hrozí USA dluhová krize možná už za deset let. Dimonovo vystoupení v televizi Fox News bylo nyní patrně také faktorem, jenž Trumpa ovlivnil.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!