Buchert: Svět jako swingers party. Hra o globální moc se stupňuje. Evropa je na chvostu

Ivo H. Daalder, v letech 2009 až 2013 velvyslanec USA při NATO, v časopise Foreign Affairs před několika dny napsal: „Pax Americana je pryč. Mezinárodní řád založený na pravidlech, který se zrodil při japonském útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941, zemřel při druhé inauguraci Donalda J. Trumpa. Prezident dlouho tvrdil, že tento řád znevýhodňuje Spojené státy tím, že je zatěžuje břemenem dozorování zeměkoule a umožňuje jejich spojencům, aby z nich byly přísavky.“ Podobně se 15. ledna vyjádřil i nový americký ministr zahraničí Marco Rubio: „Poválečný globální řád není jen zastaralý, nyní je to zbraň používaná proti nám.“

Jaký světový řád ale nastane? Naplní se trumpovský slogan a bude Amerika opět veliká? Nebo nás pohltí čínský řád Pax Sinica? Či nás polapí „muskoligarchie“, kterou můžeme nazvat Pax Technologies? A ano, něco v tom výčtu bolestně chybí – řád Pax Europaea.

Než se k něčemu uchopitelnému svět propracuje, zažijeme zatím Pax Swingers Party. Tedy změť států vypadajících jako chtivá těla, která budou vyhledávat a odhazovat partnery a přemýšlet, co ještě vyzkoušet. Výsledkem bude doba neklidu, konfliktů a nepochopení.

BEZ ILUZÍ

Vzpomínaný Marco Rubio také vyzval k rychlému ukončení války na Ukrajině, prohlásil, že Evropa musí snížit svou závislost na ­Washingtonu, a soupeření Ameriky s Čínou označil za určující otázku 21. století. „Číňané věří, že jsme velmoc v nevyhnutelném úpadku a oni jsou na nevyhnutelném vzestupu,“ řekl. Přesně odhadl, že nejzásadnější globální střet – politický, diplomatický, ideologický, vojenský, technologický i obchodní – se odehraje mezi USA a asijskou říší středu. Nemusí to nevyhnutelně skončit válkou, bude to mít ale důsledky na všechny ostatní.

Čína si k takovému boji hledá spojence, jenže to není tak jednoduché. Její odvěká státní filozofie a dlouhodobá vize ovládnutí světa nejsou kompatibilní s Ruskem, s kterým teď sice laškuje, ale jednou se bude Vladivostok jmenovat Chaj-šen-waj (Číňané tomuto městu tak říkají a znamená to „zátoka mořských okurek“). Peking se také staví do role tahouna organizace BRICS, ale dlouhodobě zkrotit ambice dalšího člena, Indie, nedokáže. Čína také nasazuje planetě chomout v podobě svého zboží (čtvrtina všeho na planetě se dnes vyrábí v asijské super­velmoci), ­investic, lidí, technologií, přístavů (no jistě, i v té Panamě, jak o tom mluví Trump) a budou to i vojáci. Čínská vláda přibere do své ­swingers party kohokoli, kdo ji nebude kritizovat a dobrovolně se podvolí.

Problém je v tom, že zatímco v dobách studené války Pax Americaně konkuroval Pax Sovietica a role a sféry zájmu byly jasně rozdělené, v současném, globalizovaném světě je to nejasné. S Trumpem to ještě zesílí. Navíc přirozenou slabostí demokracií je, že jsou založeny na konsensu a normách. Naopak silou našich konkurentů je, že pravidla schválně porušují a nedostává se jim za to adekvátního trestu. Vizte Ukrajina.