Devátého října 2013 přijel kvůli velkým problémům s migrací a úmrtí mnoha uprchlíků na moři na italský ostrov Lampedusa předseda Evropské komise José Manuel Barroso, snažil se místní lidi uklidnit a prohlásil: „Přišli jsme sem dnes, abychom řekli, že Evropa stojí na straně obyvatel Lampedusy a Itálie. A co mohu dnes slíbit, je, že Komise udělá vše, co bude v jejích silách, s prostředky, které máme, aby pomohla situaci změnit.“ Uplynulo deset let a na Lampedusu dorazila letos 17. září předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kvůli témuž problému a slíbila totéž. Evropa si s migrací poradit neumí a to může mít závažné následky při přepisování politických map.
Švédský premiér Ulf Kristersson si ve čtvrtek 28. září předvolal šéfa armády a hlavního policejního komisaře země, aby našli způsob, jak zastavit násilí gangů, které si jen v září vyžádalo v zemi kolem 15 obětí. „Je to nezodpovědná imigrační politika a neúspěšná integrace, jež nás přivedly do tohoto stavu,“ prohlásil pak emotivně Kristersson a z problémů obvinil předchozí vlády. Volal také po nesmlouvavé deportaci osob, které nemají švédské občanství a páchají zločiny. Tato slova byla nečekaná, protože Švédsko mělo po mnoho desetiletí velmi liberální imigrační politiku a během migrační krize v letech 2015 a 2016 přijalo více přistěhovalců na obyvatele než kterákoli jiná evropská země. Většinu členů gangů, jež bojují zejména o drogové trhy, tvoří přitom v tomto skandinávském státě lidé, kteří mají cizí původ. Dnes dokonce všechny švédské parlamentní strany volají po tom, ať situaci pomůže vyřešit armáda, což by byl v evropských poměrech krok nebývalý. „Tohle není Švédsko, takhle to nemá vypadat,“ řekla k situaci i předsedkyně sociálních demokratů Magdalena Anderssonová.
Téma nelegální migrace pomohlo uspět ve volbách před několika dny i některým stranám na Slovensku. Je to také předmět vyhrocené předvolební kampaně v Polsku, kde budou volby 15. října a kde se koná k otázce uprchlíků i referendum.
Při řešení problému slyšíme nebývalá prohlášení i od stran, jež byly k migraci hodně tolerantní. Například levicoví vládní Zelení a liberální FDP v Německu vyzývají k opatřením proti imigraci, protože jejich soupeři z antimigrační strany AfD díky tomu pořád posilují. Podle bruselského webu Politico, který má většinou dobré informace ze zákulisí evropské politiky, jsou „mainstreamové německé strany stále více vyděšeny vzestupem AfD“, jež nyní vede v průzkumech ve čtyřech spolkových zemích. „Dosud přijatá opatření nebyla dostatečná k nápravě a zjevně došlo ke ztrátě kontroly nad situací… Musíme objevit možnosti, které se nám zpočátku nebudou líbit, protože znějí nehumánně,“ překvapil německou veřejnost i velmi liberální exprezident Joachim Gauck, jenž migraci před lety vítal. Teď se vyslovil pro zavedení „strategie omezení“ počtu žadatelů o azyl.
Země Evropské unie přitom o reformách azylové politiky jednají už deset let. Letos, kdy počet migrantů přicházejících do Evropy opět stoupá, říkají, že najdou řešení do voleb do Evropského parlamentu, jež se budou konat příští rok v červnu. Jenže takových slibů jsme už slyšeli mnoho. Například bývalý šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v září 2017 tvrdil, že jeho komise přijde „do měsíce s návrhy, jak zesílit vracení těch, kdo nemají v EU právo na azyl“. Uplynuly měsíce a roky a nic zásadního se v tomto směru ale pořád nestalo. Což nakonec může vést k dalšímu posílení extremistických a populistických stran.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
