Ester Kočičková nazvala ve svém rozhlasovém pořadu komunisty prasaty. Odhlédneme-li od skutečnosti, že šlo o satirický pořad, zůstává otázka, zda se lze vůbec takto vyjadřovat, aniž by člověk ztratil slušnost, přičemž samozřejmě nezáleží na tom, zdali se tak vyjádřil v soukromí či na veřejnosti v médiích. Co se týče prasat, chudáci lichokopytníci dostali nálepku synonyma pro lumpy, hovada a podobné živly, kterou jim pravděpodobně v nejbližších desetiletích nikdo neodpáře. A neodstraní jej ani veřejná omluva Ester K. prasatům.
Slovo prasata prostě v jednom svém významu označuje zvířata a ve druhém lidská hovada. A za ty Ester K. označila komunisty. Pokud kdokoliv z nás prohlásil, že nacisté jsou prasata, pravděpodobně by se proti tomu nikdo neohradil. Zvykli jsme si totiž na vědomí přiznané skutečnosti, že nacisté se do historie lidstva zapsali především hrůzami, jichž se na lidech dopustili. Co se týče významu komunistů pro lidstvo, nelze ani v něm převážit pro lidstvo ničím pozitivním. Na druhé straně je komunismus ještě příliš živý a spjatý s mnoha dosud žijícími lidmi, kteří slovo komunista spojují se svojí minulostí, někdy bohužel i současností, a odmítají tvrzení, že komunisté se dopustili zločinů proti lidskosti. Pokud se tedy komunisté brání a chtějí paní Ester napadnout žalobou, není to proto, že by Ester Kočičková postrádala osobní slušnost a morálku, ale proto, že se tito lidé nedokázali vyrovnat s minulostí společenství, ke kterému se hlásí, či hlásili (což je v druhém případě těžší, protože prohlaste o sobě, že jste žili špatný život). Pokud chtějí však lidé zapomenout na minulost a být dál činní v politice, třeba s jiným programem, měli by založit novou stranu, s jiným názvem. Protože pokud chtějí být i nadále komunisty, musejí se smířit s tím, že tomuto názvu bude přičítáno přízvisko prasat či hovad, a to bez ztráty slušnosti člověka, který takový odsudek vyslovil.
