nahoru

Češi vyvíjejí v USA revoluční lék na rakovinu. Kdy bude k mání a jak složité je dostat ho na trh?

red8. března 2018 • 08:20
1080p720p360p
Češi vyvíjejí v USA přelomový lék na rakovinu. Start-up Machavert je rodinná firma
• video: 
Jakub Jirkovský

Často slyšíme o tom, že vědci jsou na dobré cestě aplikovat nový lék na rakovinu. Některé takové snahy zcela vyšumí, o některých se dává průběžně vědět. Tak jak tak trvá celý tenhle proces vývoje léku mnoho let. Pustili se do něj i dva Češi. Pavel Jirkovský už v 90. letech zhmotnil se svým týmem myšlenku netradičního preparátu, jehož účinek je založen na působení chemicky upravených fosfolipidů z vajec. A jeho syn Jakub se rozhodl před pár lety tuhle započatou snahu dotáhnout. Založil bio-farmaceutický start-up Machavert, který tvoří za oceánem možná přelomový medikament.

Jak se stane, že si člověk založí „firmu“ a vyvíjí v ní lék na rakovinu?

Ten nápad nevznikl jen tak z ničeho. Nasměrovaly mě k tomu aktivity mého táty a to, co dělal, už když jsem byl malý kluk, a pak když jsem studoval. V jeho firmě, která nese název Areko, totiž po dlouhou dobu probíhal výzkum preparátu, který měl pomoci v léčbě rakoviny. Ten preparát byl postavený na využití fosfolipidů, což jsou řekněme jakési hodné přírodou inspirované tuky. Výsledky výzkumu vypadaly velmi zajímavě. To ale samozřejmě nestačí. V téhle oblasti se pořád člověk potýká s otázkou, jak se vlastně pozná, které závěry jsou dost dobré na to, aby mohly opravdu vést ke vzniku nového léčiva na rakovinu nebo i na jiné nemoci. Nikde totiž není stanovená přesná hranice a je potřeba vyřešit velkou spoustu celkem komplexních problémů. Já jsem byl původně k těm tátovým výsledkům trošku skeptický. Ale čím více jsem sbíral zkušenosti na cestách po světě, tím více mi to začalo připadat důležité a taky reálné tu jeho myšlenku dopilovat a dotáhnout. Svou určitou úlohu rozhodně sehrála i zvědavost.

Zakladatel start-upu Machavert Jakub JirkovskýZakladatel start-upu Machavert Jakub Jirkovský

A proč start-up v Americe?

Machavert, který jsem založil, abych po vlastní ose mohl dotáhnout to, co táta tak nějak započal, je česká firma. Ale sídlí v Americe, konkrétně v Coloradu. Už dávno, když jsem ještě přemýšlel jak a jestli vůbec tento projekt zrealizovat, jsem si uvědomil, že v Čechách chybí s realizací podobných věcí zkušenosti. Hlavně po té vědecké stránce. Cestoval jsem hodně po světě, až jsem se dostal do USA, a tam projekt rozjel. Podmínky jsou tam lepší, a i proto se v USA dnes vyvíjí většina nových léků, aktuálně dokonce často i v menších firmách. Machavert tedy začal od roku 2015 fungovat jako start-up. V rozjezdu mi hodně pomohli moji přátelé. Kromě odpovídající kvality prostředí, v němž jsem chtěl výzkum provádět, bylo hlavně nutné vyřešit kapitálovou stránku, tedy obecně peníze. Nakonec jsme se dohodli s mým známým Standou Pavlínem, který měl obrovské zkušenosti z globálních technologických firem, a on přivedl do začátku ještě Michala Drozda, ten má zase velké zkušenosti se start-upy a investováním. Nakonec jsme se společně rozhodli, že nejlepší cestou bude začít sice v USA, ale s českým kapitálem. K tomu nám pomohl i fakt, že u nás už byla tátova firma, na níž jsem navazoval, docela zavedená. V Čechách se taky mimo jiné velmi zlepšilo investiční prostředí, je plné nadaných lidi, kteří už něco dokázali a zároveň se neboji dále riskovat a pouštět se do nových zajímavých projektů.     

Figuruje nějak v dění Machavertu váš táta, který vás vlastně do této oblasti nasměroval?

Ano, táta mě v tomhle počínání od začátku inspiroval a vždycky jsem s ním byl v úzkém kontaktu. Už když mi bylo asi 15, hodně do hloubky jsme probírali jeho podnikatelské aktivity včetně Areka, o všem jsme se dlouhé hodiny bavili. I teď, ačkoliv mám svůj vlastní projekt, s ním diskutuji řadu věcí. Táta pořád funguje jako náš poradce a sedí i v dozorčí radě firmy. Nicméně nechává mi zcela volné ruce a jeho role je spíše víceméně pasivní. Snaží se mi do toho moc nemluvit. 

Na Václavském náměstí demonstrovalo 20 000 lidí. Šlo o jeden z největších protestů za…

Přejděme k tomu, co Machavert dělá. V čem se liší od jiných výzkumných center a firem?

Co se týká našich každodenních aktivit, tak v těch se asi moc nelišíme. V podstatě děláme z velké části podobné experimenty jako většina jiných firem zabývajících se vývojem protinádorových léčiv. To, co nás asi nejvíce odlišuje, je pocit, že děláme na něčem opravdu novém, co nikdo jiný nemá. Ale to pak s sebou samozřejmě přináší taky problémy, protože musíme často řešit věci úplně od nuly, tím, že se pohybujeme na málo probádaném území. Tou hlavní myšlenkou vlastně je, že vytvoříme unikátní léčivo, které využívá jedinečných vlastností tzv. fosfolipidů, což jsou například i přirozeně se vyskytující látky ve všech živočišných i rostlinných buňkách. Celkovou výzkumnou platformu pak stavíme na poměrně netradičním využití těchto lipidů a modifikacích jejich chemické struktury. Fosfolipidy sice tvoří nedílnou součást každé buněčné membrány, ale mohou také fungovat jako signální molekuly se schopností přinutit rakovinové buňky k sebevraždě anebo kontrolovat přirozené děje v organizmech včetně reakcí imunitního systému. Tím hlavním záměrem je tedy využít vlastní síly lidského těla k léčbě rakoviny. Je to hodně inovativní přístup a využívá maximálně netoxických látek inspirovaných přírodou, které inhibují růst rakoviny a interagují s lidským imunitním systémem.

A jak je možné, že ještě předtím s takovou myšlenkou nikdo nepřišel?

S myšlenkou využívat fosfolipidy přišli někteří výzkumníci už dříve. Ale jde spíš o to, že nikdo zatím nebyl schopný dotáhnout podobný projekt do konce. Až v nedávné době se objevila spousta vědecké literatury, která odhaluje fosfolipidy jako látky, jež můžou zprostředkovávat komunikaci mezi buňkami a komponenty imunitního systému. Což vlastně odborně vysvětluje mnoho věcí, které my při práci pozorujeme. Nicméně ještě nikdo nedokázal přesně přijít na to, jak to využít pro vývoj nového a skutečně účinného léčiva. Naší hlavní výhodou je, že jsme se možná trochu i díky štěstí dostali k něčemu, co už docela dobře funguje a dokáže velmi dobře potlačovat nádory v růstu nebo je i ničit, ale přitom bez významných vedlejších účinků.

Vědci objevili díky satelitním snímkům na Antarktidě obří kolonii tučňáků, má 1,5…

Co bylo všechno třeba udělat, aby mohl začít skutečný vývoj léku?

Pro nás byl první hlavní překážkou patent. Tedy musíte mít něco, co je vaše a můžete si to před ostatními ochránit, tak, aby to někdo nemohl jen tak okopírovat. Protože vy do toho investujete spoustu času a peněz. Bez toho by vývoj totiž ani nikdo nefinancoval. Samozřejmě to patentované „něco“ musí také dobře fungovat.

V jaké fázi nyní jste?

Teď máme podané zásadní patenty a potvrzenou velmi dobrou účinnost proti různým druhům lidských nádorů na myších. Navíc to vypadá, že nádory ničíme za pomoci imunitního systému, což zapadá mezi nejžhavější trendy v onkologické léčbě budoucnosti. Dalším důležitým krokem je potvrdit nízkou toxicitu, kde už jsme získali velmi pozitivní výsledky. Právě na ní si totiž zakládáme a vidíme ji jako naši hlavní výhodu, která skutečně může změnit život mnoha těch, kteří bojují s rakovinou, protože vedlejší účinky současně využívané protinádorové léčby často zásadně snižují kvalitu života mnoha pacientů. Během tohoto roku, před započetím podávání léku prvním pacientům, tak v podstatě zbývá vyřešit výrobu léku, skladovaní a přesný způsob a formu podávaní pacientům, což se může zdát jako banalita, ale testovaní neznámých léků na pacientech podléhá velmi přísným regulacím, a je proto rozhodně potřeba tuto fázi nepodcenit.

Co se ještě musí stát, aby mohl být váš lék běžně dostupný?

Vedle potvrzení nízké toxicity budeme muset ještě vyřešit výrobu, která podléhá velmi přísným pravidlům, ale třeba i přesnou formu podávání pacientům. Pak už se dá začít testovat na lidech, ale to je ještě otázka mnoha let, než by se lék skutečně dostal na trh. Musí se prokázat, že má výhody oproti jiným, už schváleným léčivům.

 

Domy, rakety i cévy, 3D tiskárny už umí vyrobit kde co. Zásadně mění svět kolem nás

Kdy by tedy mohl být reálně "na trhu"?

Klinické studie by mohly začít asi za rok až dva. Trvají několik let – jejich provedení a schválení. Hodně pak záleží na mnoha aktuálních okolnostech a samozřejmě výsledcích – čím jsou lepší, tím dříve se to může podařit.

Hodně často se medializuje, že vědci nalezli novou cestu léčby rakoviny, nový lék, apod. Kde vlastně končí obecně většina těchto iniciativ? Proč je stále na trhu nedostatek v tomto odvětví?

Vývoj nových léčiv je zkrátka velmi komplikovaný. Jen malá část kandidátů na lék se dostane přes všechny překážky, z nichž jsme některé nakousli. Nicméně spousta nových léků a terapií je zároveň taky schvalovaná. Problém je asi v tom, že lidský organismus je velmi komplikovaný a mnoho jevů ještě stále není prozkoumaných. I přes velký pokrok v protinádorové léčbě, kterého se v posledních letech dosáhlo, bude nejspíše ještě hodně dlouhou dobu trvat, než se podaří léčit rakovinu jako běžné banální nemoci. 

Oděvní firma Lacoste vyrobila trička bez svého ikonického loga. Pomáhá tím ohroženým…
Zničíme planetu Zemi docela? Alarmující fotografie napovídají, že to může být brzy

red




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,770
22,770
28,670
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější