Lekce o škodách, které pácháme na svých dětech, jsou stále platné, říkají tvůrci minisérie Pán much
Na pustém tropickém ostrově ztroskotá letadlo. Přežije jen skupina chlapců, která se pokusí vybudovat demokratický systém – a tragicky při tom selhává. Dystopická alegorie Pán much patří mezi vlivná díla světové kultury už od 50. let 20. století. Po dvou filmových adaptacích z roku 1963 a 1990 nyní příběh laureáta Nobelovy ceny za literaturu Williama Goldinga dostal i podobu čtyřdílné minisérie. Na díle, které je u nás dostupné na HBO Max, se jako hlavní tvůrci podíleli režisér Marc Munden, producent Joel Wilson a scenárista Jack Thorne, jenž se po hitu Adolescent vrátil k tématu těžkého chlapeckého dospívání.
Pán much patří mezi klasické romány, na mnoha školách je povinnou četbou. Jacku, vy jste na adaptace zvyklý, psal jste například seriál Jeho temné esence. Cítil jste o něco větší zodpovědnost, když jste převáděl do scénáře tak známou látku?
Jack Thorne: Cítil jsem obrovskou zodpovědnost, protože si pamatuju, jak jsem ten román četl jako teenager a jak jsem ho miloval. Tehdy jsem ho chápal jako prosté líčení střetu dobra se zlem. Připadal mi mimořádný, ale našel jsem v něm jednoduchost. Když jsem se k němu vrátil jako dospělý, nalezl jsem v něm nesmírnou složitost. Pro naši adaptaci jsme si předsevzali rozehrát každou notu románu a vzdát hold Goldingově genialitě. Doufám, že jsme se k tomu alespoň přiblížili.
Marc Munden: K vašemu bodu o povinné četbě – když William Golding dostal v roce 1983 Nobelovu cenu, monacký princ Albert si mu postěžoval, že Pána much musel číst ve škole. Golding si to prý pamatoval po zbytek života.
Román vyšel v roce 1954. Proč se vám zdál jeho příběh o skupině chlapců ztroskotaných na neobydleném ostrově nyní znovu naléhavý?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
