„Měl jsem dvě mozkové mrtvice. A tři rakoviny. A furt jsem tady. Pánbůh má se mnou zřejmě ještě nějaký plány...,“ říká stále aktivní muzikant JIŘÍ KOZEL

„Měl jsem dvě mozkové mrtvice. A tři rakoviny. A furt jsem tady. Pánbůh má se mnou zřejmě ještě nějaký plány...,“ říká stále aktivní muzikant JIŘÍ KOZEL Zdroj: Nguyen Phuong Thao

„Původní pojmenování The Special Blue Effect jsme odvodili od modrých knížek, díky nimž jsme nemuseli jít na vojnu.“  Na fotografii zleva: Radim Hladík, Vlado Čech, Vladimír Mišík a Jiří Kozel.
Největších úspěchů po emigraci dosáhl Jiří George Kozel s kapelou Crown
2 Fotogalerie

Jiří Kozel: Když dostal Mišík padáka, stal jsem odpůrcem účasti manželek a přítelkyň na koncertech

Diskuze (0)

Baskytarista JIŘÍ GEORGE KOZEL (76) byl zakladatelem jedné z nejvěhlasnějších českých skupin, Blue Effect se zpěvákem Vladimírem Mišíkem. Po nástupu normalizace se však rozhodl odejít do Švýcarska, kde žije dodnes. O své životní pouti napsal s Vladimírem Mertlíkem knihu Ostnatej drát nenaladíš, která je právě na pultech knihkupectví. Sedmnáct let se v zahraničí živil big beatem a jazzem a za své kapely se rozhodně stydět nemusí. „Největší pecka byla, když jsem se ve velkém klubu Lone Star seznámil a zahrál si s hvězdou mých snů, Johnem Mayallem,“ vzpomíná muzikant.

Kde jste se vlastně s Vladi­mírem Mišíkem seznámil?

V New Clubu ve Vršovicích, který byl přes den zkušebnou kapel Matadors, Olympic, George & Beat­ovens, Framus Five a Samuels a v noci se tam jamovalo, což bylo jen pro zvané. Tam jsem si zahrál poprvé i s Radimem Hladíkem.

Jak vůbec došlo ke vzniku Blue Effectu?

Radim měl ségru Míšu, která chodila s bubeníkem naší kapely. Když jsme se dozvěděli, že Matadors mají, s výjimkou Hladíka, namířeno do Německa, kde získali angažmá v mnichovské verzi muzikálu Vlasy, a všem bylo jasné, že se odtud nevrátí, rozdrnčely se u něj telefony a každý ho chtěl přetáhnout. Tak jsem mu taky brnknul a on, že zavolá zpátky. Za deset minut se ozvalo: „Jo ty jseš ten ‚Mužík‘,“ oslovil mě mou přezdívkou, kterou v New Clubu zaregistroval. Ale spíš ho ponoukla jeho ségra, jinak by k nám asi nešel. Radim měl každopádně zájem hrát se mnou a s bubeníkem Vladem Čechem, ale jako zpěváka navrhoval Viktora Sodomu, který s Matadors také neodjel. Já však trval na Mišíkovi, protože na rozdíl od Vikiho i skládal. Radim přivedl do kapely aspoň svého kamaráda, kytaristu Miloše Svobodu, který ovšem po čtyřech měsících odešel.

Jak jste přišli na název The Special Blue Effect?

Pojmenování jsme odvodili od modrých knížek, díky nimž jsme nemuseli jít na vojnu. Premiéru jsme měli koncem listopadu 1968 ve smíchovském F Clubu po Mišíkově návratu z Finska, kde byl jako kytarista George & Beatovens. Za necelý měsíc jsme dali dohromady repertoár složený z vlastních skladeb, které doplnila převzatá bigbeatová „klasika“, třeba píseň With a Little Help From My Friends od The Beatles v úpravě Joea Cockera.

V čem byli pro vás Blue Effect mimo­řádní?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Začít diskuzi