
Putin jaderným vydíráním dosáhl hodně. Západ ze strachu musel několikrát ustoupit, říká ruský politický stratég
Stanislav Belkovskij – známý ruský politický stratég a publicista. Vystupuje jako expert na populárních ukrajinských a ruských mediálních platformách. Od října 2017 byl hlavním politickým poradcem v týmu Ksenie Sobčakové, která oznámila svou účast v prezidentských volbách v Rusku v roce 2018. Podle řady médií je autorem „Odpovědi Putinovi“, zveřejněné na webu prezidenta Zelenského. V březnu 2022 po začátku války opustil Rusko a odjel do Izraele. Jako důvod svého odjezdu Belkovskij uvedl vysoká rizika pro svou svobodu a bezpečnost kvůli svým názorům. 15. září 2023 ho ruské ministerstvo spravedlnosti uznalo za zahraničního agenta.
Ráda bych začala setkáním Trumpa a Zelenského, před kterým proběhl telefonický rozhovor mezi Putinem a Trumpem. Po něm si americký prezident najednou vzpomněl, že Tomahawky potřebuje sám. Co podle vás mohl Putin Trumpovi říct, aby si to rozmyslel? A bojí se Putin předání těchto zbraní Ukrajině?
Myslím si, že Donald Trump nikdy vážně neuvažoval o možnosti vyslání raket Tomahawk na Ukrajinu. Použil tento trik jako psychologický nátlak na Putina, protože má stále zájem o pakt s ním, aby získal přístup k obrovským přírodním zdrojům Ruska. Především ke vzácným zeminám, lithiu a všemu, co potřebuje k dosažení strategického cíle. A tím je zdržení Číny. Musí nějak vytrhnout Rusko z milující čínské náruče, což se mu samozřejmě nepodaří. Ale i kdyby se to podařilo jen částečně, považuje to za důležitý argument v konfrontaci s Čínou, především v ekonomické a technologické oblasti, protože Čína dnes ovládá světový trh s kovy vzácných zemin, což má obrovský význam pro celý IT průmysl. Proto bude i nadále dělat vše pro to, aby vztahy s Putinem definitivně nezhoršil, a předání Tomahavků by bylo právě takovým krokem. Mezitím Trump velmi doufal v to, že se mu podaří před svým setkáním se Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji 30. října zastavit bojové operace na Ukrajině a předložit budoucí dohody s Putinem jako argument v dialogu s Čínou. A protože se tak nestalo, Trump byl zklamaný a uvalil sankce na ruský ropný sektor.
Proč si myslíte, že bylo zrušeno setkání Putina a Trumpa v Budapešti?
Protože setkání v Budapešti se bude muset uskutečnit po zastavení palby na Ukrajině nebo spíše až Putin řekne, že je k tomu v nejbližší době připraven. Pokud ne v řádu dnů, tak v řádu týdnů. Zatímco Putin svůj postoj nemění, chсe nejprve vojenskou silou donutit Ukrajinu, aby splnila podmínky, které jí byly předány prostřednictvím Trumpa na Aljašce. Z nich je druhým nejdůležitějším bodem stažení ukrajinských vojsk z Doněcké oblasti, ale hlavní podmínkou je odchod Vladimira Zelenského. Putin očekává, že Ukrajina nepřežije zimu, protože se jedná o vyčerpávací válku a pro tento typ války není tak důležité, kde leží fronta, ale zda mají strany zdroje k boji. A šéf Kremlu předpokládá, že Ukrajina brzy tyto zdroje vyčerpá.
Pokud se má setkání Trumpa a Putina uskutečnit, až bude Putin připraven zastavit bojové operace, a on k tomu nechce přistoupit, lze předpokládat, že se jejich setkání vůbec neuskuteční?
Setkání se pravděpodobně uskuteční před 12. dubnem 2026, kdy jsou v Maďarsku naplánovány volby, protože jak Trump, tak Putin mají velký zájem na vítězství Viktora Orbána. Orbán však udělá vše pro to, aby zůstal u moci, bez ohledu na to, zda ho Trump a Putin navštíví. Ale tento summit a hlavně uznání Orbána jako velkého mírotvůrce, který zachránil před válkou přinejmenším vlastní Maďarsko a navrch i celou Evropu, je bezpochyby výhodné pro všechny tři. Putin slibuje Trumpovi, že brzy porazí Ukrajinu. Nejde o úplné vojenské obsazení území, ale o upevnění ruské jurisdikce nad anektovanými regiony a změnu vedení Ukrajiny na loajálnější vůči Moskvě. Ale to říká už od listopadu loňského roku, kdy Trump vyhrál prezidentské volby. Říkal, že otázka Ukrajiny bude brzy vyřešena vojenskou cestou a že on a Trump budou moci přejít k diskusi o obchodní dohodě. Trumpa velmi rozčiluje, že tato otázka není vyřešena rychle, jak mu Putin slíbil, a proto nemohou přejít k diskusi o dohodě, která je pro Trumpa tak důležitá.
Pro Putina je důležité udržovat s Trumpem dobré vztahy, ale nyní se dialog mezi lídry těchto dvou zemí vyostřuje. Jakým způsobem může Putin získat zpět přízeň amerického prezidenta?
Putin počítá s tím, že když vojenskou silou donutí Ukrajinu ke kapitulaci, bude prostor pro obnovení dialogu s Trumpem volný. Putin se zde řídí principy Trumpovy knihy z roku 1987 „Umění obchodu“ – hlavní je mít to, co potřebuje váš protivník, a jednat podle principu „mám to, co potřebujete“. A Putin má to, co Trump potřebuje: vzácné zeminy, lithium, severní námořní cestu a arktické oblasti pro umístění datacenter. Proto Trump nemá kam utéct a bude chtít uzavřít dohodu s Putinem, až válka na Ukrajině skončí podle Putinových podmínek. Takový je postoj vládce Kremlu. Trumpův postoj je poněkud odlišný, protože válku je třeba ukončit co nejrychleji a v současné době se nemohou dohodnout na kompromisu v tomto bodě. Ale Putin počítá s tím, že čas pracuje v jeho prospěch, že uplyne několik měsíců a stejně se vše vrátí k dohodám s Trumpem.
Ale hraje čas ve prospěch Putina? Trump je v pasti svých vlastních slibů a to znamená, že musí rychle vyřešit otázku, zda podnikne rozhodnější kroky a vyvine na Putinatlak?
Ano, bude vyvíjet další úsilí a částečně je již vyvíjí. Toto úsilí má vždy dvojí podtext. Jedním koncem směřuje k Putinovi a druhým k Evropě. Zavedení sankcí proti Lukoilu vytvořilo problém pro řadu evropských zemí. Trump je velmi kritický vůči Evropě, nemá ji rád, nemá rád současnou generaci evropských lídrů, kteří podle něj bránili jeho nástupu k moci, udržení se u ní a návratu k ní.
Myslím, že tato láska je vzájemná.
V mnoha ohledech jsou s Putinem zajedno. Myslím si, že Trump vůbec nemá nic proti tomu, aby byl na Zelenského vyvíjen tlak s cílem splnit Putinovu hlavní podmínku, kterou je výměna nejvyššího představitele Ukrajiny. Vyšlo najevo, že FBI již delší dobu vede vyšetřování nejbližších spolupracovníků Zelenského. Jelikož Trump nemůže před voliči a značnou částí republikánského establishmentu demonstrativně ustoupit Putinovi, bude tlak zesilovat, ale ne do krajnosti, ne do té míry, aby došlo k rozkolu. Je pro něj velmi důležité, aby se s Putinem definitivně nerozešel, proto k předání Tomahawků Ukrajině nedojde. Jsou však možné jiné kroky, například prodej Tomahawků Německu výměnou za to, že Německo dodá Ukrajině Taurusy. Zde se opět jedná o malý trik, protože Trump počítá s tím, že Německo stejně nebude Ukrajině dodávat systémy Taurus. Zaprvé je potřebuje samo v souvislosti s možnou velkou válkou s Ruskem, přičemž není důležité, zda k této válce dojde. Ale Evropa si jistě uvědomí, že musí být na takovou válku plně připravena. Za druhé, předání Taurusů je pro Trumpa důvodem k prohlášení, že Německo je s ním v konfliktu. Proto Trump dělá vše pro to, aby se něco pokazilo vinou Evropy, například navrhuje zavést 500% cla jako sekundární sankce vůči Číně a Indii při nákupu ruské ropy, ale totéž požaduje i od Evropy. Tvrdí, že bez Evropy je nezavede, protože to má smysl pouze v případě, že Evropané s podobným opatřením souhlasí. Jelikož si to Evropa rozhodně nemůže dovolit. Trump hraje poměrně rafinovanou hru na několika šachovnicích a na jedné z nich hraje s Putinem a cílem je se s ním nepohádat.
Nezdají se vám všechna vyšetřování týkající se Zelenského okolí nesmyslná? On sám opakovaně prohlásil, že dokud bude válka, volby v Ukrajině nelze uspořádat. Jako protiargument však lze Trumpovi připomenout Epsteinovy soubory.
No, Epsteinovy soubory jsou Trumpovým vnitřním problémem a nemohou být v žádném případě argumentem v dialogu.
No, to je vnitřní problém Ukrajiny.
Pokud se tím zabývá FBI, znamená to, že už nejde o vnitřní záležitost Ukrajiny. FBI se zabývá pouze záležitostmi, které se týkají Ameriky, což znamená, že USA jsou nějak zapojeny do této kauzy. Trump se chystá vrátit k tématu svého neúspěšného impeachmentu z roku 2019, do kterého byl zapojen i Zelenskyj. Trump nepřijme argument typu „sám jsi hlupák“, naopak ho jen rozzuří. Ale samozřejmě, Vladimir Zelenskyj se nechystá odejít od moci, o tom nemám nejmenší pochybnosti.
Jaké budou pro Rusko důsledky sankcí proti společnostem Lukoil a Rosněfť? Do jaké míry je tento krok vážný z hlediska tlaku na Putina?
To je dvojitý úder jak pro Rusko, tak pro Evropu. V Evropě tímto výrazně utrpěly země, které jsou závislé na dodávkách Lukoilu, zejména Bulharsko a Rumunsko. To znamená, že vše, co Trump dělá, poškozuje v první řadě Evropu, i když deklarovaný cíl je zcela jiný. Ale škodí to i Rusku, protože se snižují příjmy ruského rozpočtu z ropy. Za říjen činily příjmy z ropy a zemního plynu 889 miliard rublů, což je o 26,7 % méně než ve stejný měsíc v předchozím roce. Za 10 měsíců roku 2025 činily příjmy z ropy a zemního plynu 7,5 bilionu rublů, což je o 21,4 % méně než za stejné období loňského roku. Daň z těžby nerostných surovin a cla na energetické suroviny přinesly ruskému rozpočtu v říjnu letošního roku 927 miliard rublů, což je o téměř 27 % méně než před rokem. Tyto sankce tedy snižují příjmy rozpočtu Ruské federace z energetických zdrojů, ale ne katastrofálně. Nemyslete si, že to Putin nepřežije.
Zdálo se, že v Ruské federaci vzali tyto sankce vážně, protože do USA odcestoval Kirill Dmitrijev.
Dmitrijev odjel do USA bez ohledu na sankce. Po neúspěšném rozhovoru Lavrova s Rubiem odjel, aby se setkal s Witcoffem a potvrdil, že všechny dohody o společném podnikání zůstávají v platnosti, že Putin se neurazil a že vůbec není urážlivý, jen chce nejprve dorazit Ukrajinu a teprve poté přistoupit k dohodám.
Poslal zprávu, aby počkali.
Historie Putina přesvědčila, že Rusko velmi často prohrávalo, když nemohlo vojenskou silou prosadit své zájmy, protože nechtělo být ve sporu se Západem. Stalo se to mnohokrát, počínaje válkou s Pruskem, kterou ukončil car Petr III. Car Alexandr I. mohl mnohem výhodněji ukončit válku tím, že dosadil na francouzský trůn svého člověka, ale neučinil tak. Ale nejvýraznějším příkladem z Putinova pohledu je rok 1878, kdy ruské jednotky stály u hradeb Konstantinopole, mohly ji snadno dobýt a historie by se ubírala jiným směrem. Ale kvůli důrazným varováním Anglie a Rakouska-Uherska se tak nestalo. Putin údajně takovou chybu nezopakuje, nejprve dosáhne svých cílů ve válce s Ukrajinou a poté se bude přátelit se Západem, protože podle jeho názoru se s ním stejně přátelit bude.
Myslíte si, že si Trump vůbec připouští myšlenku, že Ukrajina může v této válce zvítězit?
Ne, tomu nevěří.
Tato otázka mi vyvstala po rozhovoru Trumpa a Orbána, kde dospěli k závěru, že zázraky jsou možné.
Tím zdůraznili, že se to může stát jen zázrakem. Například pokud Putin zítra zemře, bude to zázrak, ale z jejich pohledu Ukrajina samozřejmě nevyhraje.
Myslí si Trump, že válka na Ukrajině může pokračovat i po skončení jeho prezidentského mandátu?
V každém případě to pro něj není nejdůležitější problém. Vztahy s Čínou jsou pro něj důležité, proto potřebuje uzavřít dohodu s Putinem, který je důležitým argumentem v dialogu s Čínou. Nyní se podařilo něčeho dosáhnout, ale jde o odklad hlavních rozporů o jeden rok, které samy o sobě nikam nezmizí, dokud si Čína udrží svou roli ve světové ekonomice. Tu má a lze ji snížit pouze na základě jednotlivých dohod s řadou partnerů Číny. A zde je pro Trumpa nejžádanějším partnerem právě Rusko. Trump má obrovské množství vnitřních problémů, jak ukázaly nedávné volby v New Yorku. Podle jeho slov se mu na Blízkém východě daří skvěle, ale ve skutečnosti tomu tak není. Válka na Ukrajině ho nemotivuje k zásadní změně jeho politiky, má jiné priority. Trump podle mě souhlasí s Putinovým názorem, že Ukrajina nepřežije zimu, protože nemá mobilizační zdroje, nemá koho poslat do boje, a vidíme, jaká je situace v energetice. Útoky jsou častější, zasahují největší města a Putin počítá s tím, že za těchto okolností bude Ukrajina nucena přijmout jeho podmínky.
Trump hodnotil setkání se Si Ťin-pchingem 12 body z 10. Jak hodnotíte jejich setkání vy?
Na 5 z 10, protože se nestalo nic radikálního. Trump byl nespokojen s postojem Moskvy, protože počítal s tím, že před setkáním se Si oznámí určité dohody s Putinem, což se nepodařilo, a tak se nepodařilo dosáhnout žádného průlomu. Strany přistoupily na vzájemné taktické ústupky, které však zásadně nemění podstatu jejich rozporů. Je dobře, že těchto ústupků bylo dosaženo, ale jedná se o přešlapování na místě.
Je Evropa schopna poskytnout Ukrajině veškerou potřebnou pomoc bez USA, nebo pochopila, že Rusko představuje pro Evropu reálnou hrozbu, a bude se snažit posílit svou vnitřní obranyschopnost?
Evropa stojí před složitým rozhodnutím. Na jedné straně se v Evropě prosazuje myšlenka, že velká válka s Ruskem je možná. Bez ohledu na to, co si Putin myslí a jaké argumenty bude uvádět na podporu toho, že nemá v úmyslu válčit, Evropa mu neuvěří a bude se chovat, jako by válčit chtěl. Na druhou stranu Ukrajina Rusko zadržuje, a proto by Evropa měla Ukrajině pomáhat. Zároveň ale její zdroje nejsou neomezené. Podle plánu by měla Evropa v příštím roce pomoci Ukrajině částkou 120 miliard eur, z toho 60 miliard na vojenské dodávky a dalších 60 miliard na finanční pomoc. To je velmi velká zátěž pro evropské rozpočty, pro rozpočet EU a bez zabavení zmrazených ruských aktiv to bude velmi obtížné, to znamená, že Evropa to rozhodně nebude schopna dělat každý rok.
Proč by Putin útočil na Evropu, když je jednodušší přivést k moci proruské politiky?
Možná Putin nemusí na Evropu útočit, ale Evropa tuto úvahu ignoruje a připravuje se na válku, protože to je v současné době nejdůležitější úkol EU, a je třeba říci, že to má pro Evropu jak negativa, tak pozitiva. Protože Evropa bude nucena v procesu přípravy na válku s Putinem provést reformy, kterých bychom se nedočkali, kdyby nebylo této vojenské hrozby.
V současné době jsme svědky vzájemných jaderných hrozeb mezi Putinem a Trumpem. Jak dlouho budou pokračovat a reagoval někdo kromě Trumpa na Putinovo jaderné vydírání stejně drze?
Ne, nikdo takhle nereagoval a Trump se v tomto případě chová naprosto správně. Odmítá jaderné vydírání hned od začátku, Putin pomocí jaderného vydírání dosáhl za mnoho let hodně. Opět se ponořil do hlubin historie a dospěl k závěru, že slabost SSSR spočívala v tom, že po karibské krizi byl Západ, především USA, naprosto přesvědčen, že Moskva nepoužije jaderné zbraně. Putin však chtěl ukázat, že není jako Brežněv, že v případě nutnosti použije zbraně hromadného ničení, a ze strachu z toho musel Západ několikrát ustoupit. Stoltenberg potvrdil, že omezili podporu Ukrajině z obavy před jadernou eskalací s Ruskem. Trump chce ukázat, že to nefunguje, že i on je schopen jaderného vydírání a že jeho vydírání je silnější než Putinovo. Domnívám se, že takový přístup amerického prezidenta je naprosto správný.
Zbavuje tím Trump Putina diplomatické zbraně, protože evropští lídři mohou podle Trumpova příkladu pochopit, že není třeba podléhat výhrůžkám?
Ano, samozřejmě. Trump to ukazuje, ale jiná věc je, že nemůže najednou změnit postoj nejen evropských elit, ale i evropských voličů, kteří se bojí jaderné války mnohem více, než by měli, a pokaždé začnou tahat své vůdce za rukáv a říkat, že by se měli s Putinem smířit než riskovat jadernou válku.
Válka trvá už téměř čtyři roky, ruská propaganda stále tvrdohlavě pokračuje ve své linii, ale má stejnou sílu jako na začátku války?
Putinova obecná koncepce spočívá v tom, že nejde o vlasteneckou válku, ale o speciální operaci, a není náhodou, že se tak stále nazývá a nebyla přejmenována na válku, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil. Do války se vydávají pouze ti, kteří dostávají obrovské peníze, čímž Rusko již zaplatilo za život těch, kteří se tam vydávají, a nic dalšího již nedluží ani v politickém, ani v sociálním smyslu. Putin správně usuzuje, že totalitní systém vylučuje vznik sociálních nepokojů, a proto se svého vlastního lidu nebojí. Propaganda funguje, považuje ji za dostatečně účinnou, protože je totální, neexistuje konkurence ani jiné zdroje masových informací.
Řekl jste, že Putin se nebojí vlastního lidu, ale v Kremlu vyjádřili obavy v souvislosti s návratem ruské armády z války.
To je jediná věc, které se bojí, ano. Je to jediný rizikový faktor, ale nejde o lid, který se nachází mimo válku, bojí se právě vojáků, kteří se vracejí z fronty s posttraumatickou stresovou poruchou a schopností zabíjet. Toho se bojí a právě to ho brzdí v provádění dalších mobilizačních opatření, protože čím více tam je bojovníků, tím větší je rizikový faktor. Tento problém bude nějak řešit, mimo jiné pomocí svého represivního aparátu.
Otázkou zůstává, zda bude tato mašina silnější než navrátivší se zločinci.
Putin s tím počítá a bude se odvolávat na zkušenosti Josifa Vissarionoviče Stalina, který zlikvidoval veterány Velké vlastenecké války. Oni si mysleli, že přinesli vítězství a že je nyní budou respektovat, ale Stalin jim vysvětlil, že je nebudou respektovat, protože vítězství dosáhla strana a on osobně. Stejně tak se bude chovat i Putin.












