Společnost se štěpí, to je mimořádně vážné, říká ředitel NÚDZ Jiří Horáček
Duševní zdraví zásadně a stále více ovlivňuje i českou společnost. To se neprojevuje jen v samotném zdravotním stavu obyvatelstva, ale následně i ve výsledcích voleb či na výkonnosti ekonomiky. „Mnohé se při diagnostice, užití léků a léčení psychických poruch zlepšilo, pokračují i důležité výzkumné projekty. Ale musíme pokročit dál, jinak nás psychické problémy budou zasahovat stále víc,“ říká JIŘÍ HORÁČEK (59), nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví, kde je i vedoucím Centra pokročilých studií mozku a vědomí. Profesor Horáček je také přednostou kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Cyril Höschl, jeden z vašich předchůdců, mi kdysi říkal, že „člověku do hlavy nevidíme“. Přesto: co vidíte v případě duševního zdraví u české společnosti? V jaké jsme kondici?
Psychiatrická diagnostika je založena na analýze prožívání a chování člověka. To druhé vidíme a o svém prožívání nám to musí říct každý člověk sám. Stejné je to i v případě hodnocení společnosti. Můžeme vidět, jak se lidi chovají, jak chodí demonstrovat a podobně. Důvody chování nám však musejí říci. Je tedy potřeba se dívat a poslouchat. V posledních jednom až dvou desetiletích ale dochází k dramatické změně psychického stavu společnosti, což lze pozorovat ve všech vyspělých zemích.
Jaké jsou důvody?
Existují tři. Prvním je objektivní stav světa. V dějinách se střídají klidnější a nejistější období a my teď žijeme v období spíše nejistém. Valí se na nás jedna výzva za druhou. Finanční krize, migrace, covid, války. Svět je v této době prostě objektivně složitější. Druhým důvodem, proč se necítíme dobře, je to, že cesty, kterými je nám svět zprostředkován, to znamená digitální ekosystém, ve kterém převážně žijeme, má tendenci negativní věci zesilovat. Svět je internetem jaksi dobarvován do temnějších odstínů. Existuje něco, čemu se říká negativní zkreslení. A negativní zpráva má větší možnost být sdílena.
Ano, to využívají ve své práci i média.
Je to tak. A třetím důvodem, o kterém bychom neměli mlčet, je skutečnost, že pomocí on-line světa se snadno šíří zlovolné věci, které mohou být šířeny i s nějakým geopolitickým dopadem. Bavíme se v tomto případě o cílených kampaních a propagandě z Východu.
Paradoxní je, že my sice žijeme lepší životy než naši předci, jsme bohatší, ale duševní zdraví se zhoršuje. Není to tím, že kdysi se psychické problémy potlačovaly, byly často ve společnosti, v práci i rodinách jakýmsi tabu?
To je přesný popis. Psychické poruchy byly celkem úspěšně destigmatizovány, takže dnes není tak moc považováno za „ostudu či slabost“ léčit se. Jde o pozitivní věc. Tím pádem se nám také zlepšuje záchyt a diagnostika psychických potíží. Destigmatizace má však také druhou, spíše problematickou stránku. Souvisí s tím, že v okamžiku, kdy se necítíme dobře a současně společenské vnímání psychické poruchy není negativní, snáze se
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
