Ministryně Decroix: Jsem celoživotní šprt. Je absurdní, že musím obhajovat své vzdělání

Co je nového v bitcoinové kauze?

Novináři a veřejnost podvědomě stále očekávají, že něco někde vyplave. Není nového nic ve smyslu, že by se ukázaly nějaké nové údaje či informace, což je vlastně pozitivní zpráva. Je zpracována časová osa, z čehož si někteří dělají legraci, ale je to souhrn faktů, které máme. Vzhledem k tomu, že ne vše se daří vysvětlovat a nejde specifikovat některé detaily a čísla, tak jsme vše shrnuli do souhrnného dokumentu Zpráva ministryně: Prvních 30 dní ve funkci. Z pohledu osvětlování si myslím, že jsme splnili úkol, dali dohromady vše, co má běžet, a pokud jde o to, kdo nerozsvítil červené světýlko, to bude řešit externí audit. My musíme dořešit smlouvy s kupujícími a je pak otázka, jestli nastane další aspekt v souvislosti s trestním řízením. Dneska je situace taková, že my máme podezření podle právních posudků, ale pořád říkám, nikdo nebyl obviněn.

Zatím tedy do specifik případu zacházet nebudete?

Zatím ne. Kdybychom to měli říct úplně laicky, politicky to absolutně nešlo ustát v okamžiku, kdy se to začalo komunikovat. Právně nelze vyloučit, že to na konci nebude mít žádnou „dohru“, protože se nepodaří prokázat, že bitcoiny jsou takzvaně špinavé. Je to klíčová otázka, na niž však nemůže odpovědět ministerstvo spravedlnosti, ale orgány činné v trestním řízení.

Za vás tedy byla kauza ze strany předchozího ministra Pavla ­Blažka špatná?

Bylo to tunelové vidění. Z mého pohledu to bylo na 99 procent činěno v dobré víře, ale když se ukázalo, že je tam ještě darknetové tržiště Nucleus Market, tak se to nedalo nikterak vysvětlit, takže to panu ministrovi ublížilo. Což je zřejmé z toho, že tu sedíme spolu.

Oznámila jste, že jste vybrali firmu, která udělá externí audit. Jak probíhal výběr?

Standardně. Běželo výběrové řízení, kde bylo poměrně rozsáhlé, třístránkové zadání toho, co potřebujeme. To jsme konzultovali s koalicí a opozicí tak, aby tam bylo všechno. Takže i veřejnost věděla, na co se ptáme auditorů a co od nich chceme. Aby nám zhodnotili, jak ten proces tady, na ministerstvu, probíhal, což je upřímně velmi administrativní a odborná práce. Nečekejme od auditorů, že nám přinesou nějaké zázračné řešení. Výhledově je dobré vědět, jak má stát v určitých situacích fungovat a jak se měl právně zachovat jinak. Obecně je otázka, jak se má stát ke kryptoměnám a obecně ­digitálním měnám stavět v podobných situacích a jestli se k tomu postavil správně, nebo ne. Auditora jsme vybrali až v prodloužené lhůtě, protože byl ohromný politický tlak, aby se věci děly rychle. V prvním výběrovém kole se nám tak nikdo nestihl přihlásit. Nakonec jsme vybrali sdružení ­firem Grant Thorton. Teď počkáme na výsledky auditu. Uvidíme, ­jestli budou na konci července, nebo v půlce srpna. Do konce ­srpna bychom chtěli mít celý ­audit hotový.

Byla tedy bitcoinová kauza bezprecedentní situace a bude stát nyní lépe poučen, jak s kryptoměnami nakládat?

Myslím, že společnost obecně ještě neumí s kryptoměnami vůbec pracovat. My jsme založili expertní skupinu, v níž jsou odborníci z oblasti kryptoměn. Otevírá mnoho otázek, jež se týkají třeba zabezpečení v okamžiku, kdy už někdo kryptoměny vlastní. Netýká se to jen státu, mnoho lidí bylo nalákáno do podvodu s kryptoměnami. Nehovoříme o tom dostatečně, neprobíhá k tomu osvěta. Já sama jsem nevěděla, jak rozšířený trh to je, takže za mě celá diskuse ohledně kryptoměn a nastavení nějakých metodik a pravidel může být velmi pozitivní.

Myslíte i právních změn? Jeden zákon o kryptoměnách byl nyní Poslaneckou sněmovnou ­odmítnut.

To se netýkalo prioritně kryptoměn, ale obecně podnikatelů ohledně daňového osvobození, což primárně řeší ministerstvo financí. Za spravedlnost by bylo rozumnější přemýšlet o tom, jestli se v rámci trestního práva umí pracovat s kryptoměnami. Tento případ byl navázán na to, že k přístupu ke kryptoměnám byl potřeba hardware, což ale už dnešní virtuální měny nevyžadují. Je tedy otázka, zda jsme výhledově v rámci trestních řízení schopni zohlednit, že někdo zná přístupový kód a má k dispozici velké částky peněz z určité činnosti. Stejně tak bychom to měli zohlednit v rámci bezpečnosti. Spousta lidí do bitcoinu investovala, měli bychom s tím umět všichni pracovat. Na úrovni státu je pak otázka, jestli by měl dražit bitcoiny v rámci aukcí, nebo by měl mít svou vlastní kryptopeněženku a být za nějakých pravidel přítomný na trhu. Je to něco nového pro spoustu lidí a jako ministerstvo spravedlnosti bychom se nad tím měli zamyslet a nějak to uchopit. Pak se nabízí diskuse, jak pracovat s tím, že se nejsme schopní k některým prostředkům dostat v rámci zabavení, což vyvolává spoustu otázek, zda by tam měla být nějaká dohoda či mechanismus a jak to provést. Jsou to legitimní otázky do budoucnosti. Pak se musíme zamyslet nad definicí, co je nebo není výnosem.

V jakém smyslu?

Je to zajímavé, když se podíváme na celou bitcoinovou kauzu. Je výnosem něco, co bylo na nějakém tržišti, a kdo to má dokazovat? Budou na to různé názory z hlediska různých aktérů, bude hodně záviset na tom, jestli má člověk liberální přístup, nebo spíš chce mít silný stát. Neříkám, že na tuto otázku mám odpovědi, mám na to osobní názor a tato úvaha a diskuse mi přijdou zcela legitimní. Navazuje to na diskusi o pojetí moderní justice, protože justice už dnes není jenom o tom, že trestáme zločince, kteří ukradli housku. Zločin se posouvá do digitálního prostředí a měli bychom být schopni tomu průběžně přizpůsobovat činnost justice, policie a předpisy, protože jinak je stát bezbranný.