Pojar: My se Trumpa nemusíme bát. Amerika nám v otázce Ukrajiny nemá co vyčítat
Evropa tahá v globálním soupeření za kratší konec. A ještě dlouho tahat bude. Trump nepojede někam jen proto, že mu někdo podkuřuje. Chce vždy nějakou dohodu. To a mnoho dalšího řekl Reflexu po návratu z USA poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Mezi úspěchy české diplomacie řadí, že se podařilo pohnout ve věcech migrace Evropou správným směrem. A nyní je podle něj na řadě Green Deal.
Bílém domě je opět Donald Trump, vy jste proto vyrazil do Washingtonu na jednání. Jaké z nich máte pocity a jaký z toho bude pro Česko výsledek?
Měl jsem tam kolem šedesáti schůzek…
To jde, mít šedesát schůzek na jedné cestě?
Jistě, byla to pracovní cesta. Můj první pocit byl – pokud vezmeme druhé období prezidenta Trumpa a současného Kongresu jako příležitost, tak můžeme ledasčeho dosáhnout. Druhý pocit – Česká republika má v Americe dobrý zvuk. Potkal jsem se především s republikánskými politiky, kteří jsou zvoleni do Kongresu, budou nějak zastoupeni v nové administrativě nebo budou působit kolem ní. U takových jednání vždy musíme přihlížet k tomu, jak veliká a vlivná země jsme, ale máme karty, s nimiž můžeme hrát i v Americe.
Trump a někteří jeho lidé působí velikášsky, znají nás vůbec?
Znají a mají nás rádi. Za těch 35 let, co uplynula od listopadové revoluce, jsme si spíše s Američany rozuměli, a to více než mnozí jiní z Evropy. Třeba v tématech Izraele, Íránu, Ruska, Číny nebo Kuby. Posledně jmenovaná země tam bude teď trošku důležitější, protože rodiče nového ministra zahraničí Marka Rubia byli kubánští emigranti. Mnoho lidí v nové administrativě je z Floridy, některé z nich dobře znám, protože před dvaceti lety jsem „dělal“ právě Kubu, když jsem pracoval pro organizaci Člověk v tísni.
Důvodem dobrého postavení Česka je i to, že celkové investice našich firem dosáhly ve Spojených státech 12 miliard a dávají tam práci 15 tisícům lidí, to není málo. Když je to v distriktech jednotlivých členů Kongresu, dobře o tom vědí a oceňují to.
Také nakupujeme od Američanů zbraně, jejich plyn a dnes už i palivo pro naše jaderné elektrárny. Naše armády spolu cvičí, výborná je spolupráce zpravodajských služeb. To všechno, co jsem vyjmenoval, musíme maximálně využít. Všechno se počítá.
Doputuje výsledek vašich schůzek i k Donaldu Trumpovi? On chce všechno především zobchodovat, ale víme, že jeho první manželka Ivana byla Češka, že jeho nejstarší syn k nám jezdil na prázdniny. Ale to pro nás stačit nebude.
Myslím, že doputuje. On už se to dozvěděl, když jsem tam byl. Kongresman, s nímž jsem seděl, mu kvůli něčemu volal přímo z naší schůzky, prezident mu to vzal a u toho se dozvěděl, že je tam člověk z České republiky.
Myslel jsem si, že prezident volá kongresmanům, ne opačně.
Mohou mu volat lidé, ke kterým má blízko. My se musíme zaměřit na dobré kontakty s členy nového kabinetu, dále na byznysové linky, tomu prezident dobře rozumí, či působit přes krajany. A můžeme pracovat i s tím, že Trumpova rodina má vztah k českým zemím.
Jsou zde některá ale. Američtí velvyslanci přijíždějí někdy do Prahy na svoji misi dlouho po nástupu nového prezidenta a to nepůsobí dobře. Václav Klaus byl v Bílém domě jako prezident, jen když byl v USA na soukromé cestě. Miloš Zeman jako prezident nikdy. Jezdí tam na pracovní schůzky premiéři. Změní se na tom něco, nebo tam pojede zase předseda vlády?
Doufám, že se to změní a že dojde k živé interakci mezi Donaldem Trumpem a nejvyššími českými představiteli. Bude ale záležet na americké straně, ta zve do Bílého domu. I u řady mezinárodních akcí bude příležitost, aby se český premiér nebo prezident setkali s Trumpem. Věřím, že se do Bílého domu někdo dostane, a bylo by skvělé, kdyby v následujících čtyřech letech zavítal americký prezident do Prahy. V průběhu svého prvního mandátu tady nebyl. Kdysi sem prezidenti USA jezdili i opakovaně.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
