Osečkin: Čím je hůř v ruských věznicích, tím je víc vojáků. A Putin s tím počítá už od roku 2014
„Vězně na frontu posílal už Stalin,“ říká Vladimir Osečkin, ruský aktivista a zakladatel veřejného projektu Gulagu.net, který se zaměřuje na práva vězňů a informuje o násilí a mučení v ruských věznicích a koloniích.
Rusové naverbovali do války na Ukrajině už 150 tisíc vězňů...
Jenom v řadách wagnerovců bojovalo na padesát tisíc bývalých trestanců. To, že je Jevgenij Prigožin angažoval, schválily ruské bezpečnostní služby, armáda a osobně i Putin. Skutečnost, že po Prigožinově smrti začalo ministerstvo obrany nabírat desítky tisíc odsouzených, je opakováním stejného příběhu. Je to osvědčená Stalinova metoda. Za druhé světové války bylo z gulagu na frontu posláno asi 900 tisíc vězňů. Tyto praktiky jsou nehumánní, nemorální, avšak velmi efektivní. Čím horší podmínky v ruských trestaneckých koloniích panují, tím víc odsouzených je ochotno udělat pro své propuštění cokoliv. Vzít do rukou zbraň a obléknout si uniformu je pro ně jedinečná příležitost, jak se dostat na svobodu a získat společenské uznání. Více než polovina z rekrutovaných vězňů už ale zahynula.
Prý vojáci základní služby někdy podepisují smlouvu pod nátlakem?
Důstojníci jim tvrdí, že byly přijaty nové direktivy, podle nichž budou všichni vojáci základní služby posláni do Kurské oblasti a na frontovou linii, ale že existuje možnost zůstat na základně. Stačí podepsat smlouvu… Většina z těch kluků nechce bojovat, bojí se – a podepíše. Potom je upozorní na body smlouvy, kterým nevěnovali pozornost, naloží je do vagónů a pošlou tam, kde nikdy být nechtěli. Podobná situace byla i u vojáků z povolání, kteří sloužili v ozbrojených silách téměř rok a pracovali třeba na letištích. Také jim bylo řečeno, že po podepsání smlouvy zůstanou na leteckých základnách, zatímco ostatní půjdou na frontu. Obelhali je. Letečtí mechanici byli pak zařazeni třeba do útočné jednotky.
Co ruští vojáci prožívají?
Už před válkou na Ukrajině, v září 2021, jsme zveřejnili informace o mučení v ruské armádě. Ti, kteří by se chtěli vzdát ukrajinským ozbrojeným silám, jsou vystaveni brutalitě. Jsou vyčleněné skupiny, jež mohou vojáky střílet do zad. Rusové proti vlastním jednotkám, které se pokusí odchýlit od stanovené trasy, dokonce používají granátomety a dělostřelectvo. Někteří vojáci raději spáchají sebevraždu, jiní namíří zbraň proti svým spolubojovníkům. Ruská vláda to vše pečlivě tutlá. Chce ukázat, že dnešní armáda je stejná jako za druhé světové války.
Přesto někteří ruští vojáci byli na Ukrajině zajati a došlo k jejich výměně. Co se s nimi děje po návratu do Ruska?
Pokud někdo poskytl rozhovor ukrajinské straně, úřady ho potrestají, aby od něčeho takového ostatní odradily. Každopádně s nimi po návratu ze zajetí pracuje Federální bezpečnostní služba (FSB) a jsou pod kontrolou kontrarozvědky.
Jak je v Rusku vnímán projekt Chci přežít Vladimira Zolkina a Dmitrije Karpenka, jehož cílem také je, aby se co nejvíce ruských vojáků dobrovolně dostalo do zajetí, kde jim bude zaručeno dodržení Ženevských konvencí?
Neexistuje jediný ruský voják, jenž by neznal příjmení Zolkin a Karpenko. Vojenská kontrarozvědka proto vydala pokyn ke kontrole a zabavení telefonů, aby se mezi vojáky nešířily informace, které Zolkin zveřejňuje. Mnozí z vyměněných zajatců jsou také testováni na detektoru lži. Musejí odpovídat, zda se nesetkali se Zolkinem a Karpenkem.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!