Dvaapadesátiletý Dán Jesper Kyd vytvořil soundtracky pro jedny z nejpopulárnějších videoher v historii jako Hitman nebo Assassin's Creed. A když jeho hudba zazněla v podání Českého národního symfonického orchestru v rámci třetího ročníku Composers Summit Prague v Obecním domě, byl to podle mnohých jeden z vrcholů této akce. Muž, jenž pracuje s elektronickým i symfonickým zvukem, v rozhovoru pro Reflex radí, že v umění se nevyplatí brát všechny zakázky, které se před člověkem objeví.
Kyd při skládání využívá syntezátory, stejně jako spolupracuje s mnohohlavými orchestry. „Vždycky rád pracuji s živou hudbou, ať už dělám cokoliv. Občas ji využiji méně, občas více. U Warhammer 40,000: Darktide bylo skvělé přizvat živý sbor, protože do toho světa zkrátka pasoval,“ sděluje. Podle něj si sice nedokážeme představit, jaká hudba bude znít v budoucnosti vzdálené 40 tisíc let, je ale třeba se pokusit o něco „nečekaného“. Tím byl podle mnohých právě soundtrack inspirovaný sci-fi mangou a cyberpunkem.
Základem je podle něj pečlivý výběr správného projektu – nebrat automaticky všechny zakázky, spíš instinktivně odhadnout, co bude inspirující, aby se člověk neopakoval a práce ho bavila. Když prý skladatel dokončil Darktide, naskytla se mu příležitost napsat symfonickou a sborovou partituru pro desetidílný fantasy animovaný seriál, kde se zase kompletně vykašlal na elektroniku a využil orchestr se sborem. Práce nesmí být přespříliš pohodlná a bezpečná, upozorňuje.
Když Kyd začíná pracovat na filmové hudbě, začíná četbou scénáře, což je však ošemetné. „Natočený materiál může vypadat úplně jinak, než jste si představovali. Ideální je vidět aspoň nějaké hotové záběry, abyste získali pojem o náladě, tónu či tempu. U videoher se vyplatí začít ještě později, protože bez jistých elementů té hry si jen těžko představíte, jak dobře bude ve finále vypadat. A to není tolik inspirující,“ říká s tím, že nejlepší je pro něj v takovém případě pracovat s takzvanými concept arty, na něž hledí i samotní vývojáři, aby pochopili vizuálního ducha dané hry.
Dobrý soundtrack se pak podle něj pozná podle toho, jakou emocionální reakci vyvolá v hráči. Jen tehdy se prý pozná, zda hudba funguje. Sám Jesper Kyd se ale prý takto netestuje. „Když hraji hru, na níž nepracuji, vypnu hudbu. Chci se totiž nechat unášet vlastními představami o tom, jaká ta hudba může být, a třeba tak získat i nějaké nápady,“ uvádí skladatel, jenž je držitelem Filmové ceny Britské akademie za hru Hitman: Contracts.
Podobně ostatně zvuk vypíná, i když sleduje filmové trailery, jimž výrazná zvuková stopa leckdy tvoří atmosféru, která pak ve filmu samotném není k nalezení. S dobrou hudbou může být i slabý film úžasný, tvrdí Kyd. „Audio, pokud je mistrovsky udělané, dokáže manipulovat s vaším mozkem. Neříkám lidem, že mají hudbu vypínat, chci, aby si ji užili! Já ale v hlavě neustále skládám, i když vlastně neskládám,“ usmívá se.
