Mít dítě je tak krásná věc – v životě přelomová, společensky žádoucí. Ale tomu předchází těhotenství a pak porod, jehož se mnohé ženy obávají nikoli primárně kvůli bolesti, ale proto, že během něj nebudou respektována jejich přání a práva. Bohužel ne všem se během těhotenství, porodu a po něm dostane ze strany zdravotnického systému důstojné péče. HERMINE HAYES-KLEINOVÁ (49), americká právnička a mezinárodní expertka na reprodukční práva, informovaný souhlas a porodnické násilí, předkládá argumenty, nad nimiž bychom se měli zamyslet.
Zeptám se vás jako žena, která v porodnici přivedla na svět čtyři děti, její přání tam byla respektována a na všechny své porody ráda vzpomíná: není termín porodnické násilí, jejž užíváte ve svých přednáškách, příliš agresívní?
Začnu zeširoka. Po roce 2010 se konečně začalo přihlížet také k jiným lidským právům během porodu než jen k právu na přežití. Konečně všem došlo, že ke stavu „živá matka, živé dítě“ vede víc než jen jedna cesta. Když jsem se před více než dekádou v Haagu účastnila své první konference na tohle téma, byl termín porodnické násilí, obstetric violence, zcela nový a radikální pojem, který přišel z Latinské Ameriky namísto dosavadních termínů nerespektování, špatné zacházení a zneužívání. A zatímco dříve užívaná slova byla do systému vpuštěna a zaužívána samotnými lékaři, o pojem porodnické násilí se zasadily ženy, které ho samy prožívaly. Tak je prostě situace nahlížena z jejich perspektivy, podle nich tenhle termín skutečně nejpřiléhavěji popisuje to, čím si prošly. Mluvím zejména o Brazilkách. V Brazílii, kde se v soukromých porodnicích u 100 % případů, celostátně v 56 % případů u porodu provádí císařský řez, koluje smutný vtip – že jediný důvod, proč ženě neprovedou císaře, je, že se její doktoři zasekli v dopravní zácpě.
Tento typ porodu bývá kromě všech známých rizik překážkou brzkého nástupu kojení, pro dítě znamená horší imunitu, větší riziko alergií, autoimunitních chorob…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
