Na středních školách letos chybějí tisíce míst. Střední školství navíc dávno neodpovídá potřebám digitalizované ekonomiky ani poptávce veřejnosti. „Nabízí se předělat víceletá gymnázia na čtyřletá, ale je to politicky neprosaditelné,“ říká v rozhovoru programový ředitel centra EDUin Miroslav Hřebecký. A také vysvětluje, jak by se dal zefektivnit středoškolský systém a proč vzdělávání škodí moc víceletých gymnázií.
České školství má nedostatek kapacit středních škol. Co je příčinou?
Za kapacity ze zákona odpovídají zřizovatelé. V případě středních škol kraje, u základních a mateřských obce. Současná silná populační vlna pochází z let 2007 a 2008 a prošla celým vzděláváním. Problém nastal, už když tyto ročníky nastupovaly do mateřských škol. Teď se i základní školy naplnily, tomu přispěl i příchod ukrajinských uprchlíků. Zdůrazňuji, že přetlak by byl i bez Ukrajinců, navíc na střední školy se nám je nedaří dostat, takže v případě těchto škol s tím vůbec nesouvisejí. Z desítek tisíc se jich přes přijímačky z češtiny dostalo jen kolem 1200. Problém kapacit vznikl jinde.
Kde?
První problém je práce s demografií. Když se narodí nadprůměrný ročník a za tři roky potřebuje místo ve školce, pochopím, že se to nestihne přizpůsobit. Do základních škol nastupují v šesti nebo sedmi letech, tam už je to na pováženou. Ale u středních škol, kam nastupují patnáctiletí, je nezajištění kapacit prostě neomluvitelné. Za druhé, kraje se řídí dlouhodobými záměry rozvoje školství, které zpracovávají jednou za čtyři roky. Tam je fázový nesoulad – záměry se zpracovávají půl roku před volbami. Takže vás zvolí jako nového radního a na stole najdete půl roku starý dlouhodobý záměr od vašeho předchůdce, často politického oponenta. Je těžké udržet kontinuitu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
