
Co vás lákalo na porodnictví, které jste si původně vybrala?
Že je to krásný a pozitivní obor. V naprosté většině případů k vám lidi zdraví přijdou a zdraví odejdou.
Proč jste z něj tedy odešla?
Protože jsem se chtěla věnovat sexuologii. Původně jsem měla postgraduální téma proteomiku, což je věda, která se opírá především o laboratorní výzkum, a to mě vůbec nezajímalo. Tak jsem řekla svému šéfovi, onkogynekologovi profesoru Cibulovi, že mě vždycky víc zajímal sex a že bych se tím tématem chtěla zabývat.
A zabýváte se jím dodnes.
Pan profesor Cibula tehdy spolupracoval s profesorem Weissem a zkoumal, co udělá se sexuálním životem ženy stav, kdy se jí vezme děloha. Sex po léčbě nádorů v té době nebyl příliš probádaný.
Na co přišli?
Když se vezme ženě děloha pro nezhoubný nádor – má myomy nebo hodně krvácí –, tak se jí sex zlepší, protože ji přestane bolet břicho a nekrvácí. Když se jí ale vezme děloha i s vaječníky a kouskem pochvy pro zhoubný nádor děložních čípků, tak se její sexuální život často velice zhorší. Pokud jde o mladé ženy ještě před menopauzou, které trpí bolestmi a nemají na něj chuť, je to obtížně řešitelné. Navíc na tahle témata v ordinaci gynekologa většinou vůbec není čas. Výsledkem toho je, že tyto ženy často skončí se svým sexuálním životem strašně brzo.
Máte tři děti, chápou už i ony, co je sexuologie?