Ledovcová jeskyně, sopka po výbuchu, Perseidy nad Šumavou nebo neuvěřitelně klidný Obří důl, nad nímž vychází první sluneční paprsky. Jestli existuje návod, jak pořídit dokonalou fotku krajiny a hvězd, zná ho Jiří Benda. Fotograf, který se specializuje na noční oblohu a přírodu, začínal jako nadšenec s čerstvě koupenou zrcadlovkou. Díky vytrvalosti a vášni se pak propracoval k mezinárodním úspěchům. Pro ty, kdo by si rádi zachytili padající hvězdu nebo úplněk, má několik rad.
Máte svoji nejoblíbenější fotografii?
Každá fotografie, kterou pořídím, má nějaký příběh. Někdy je to o úsilí vracet se na stejné místo několikrát, dokud nenastanou ty správné podmínky. Bohužel, i nás fotografy trápí zima a déšť. Vyzdvihl bych svůj snímek z Obřího dolu a Sněžky, který vyšel až na sedmý pokus. Jde o východ slunce, takže pro mě to znamenalo vstávání o půlnoci, cestu z Vysočiny do Krkonoš, pak rychlý výšlap na kopec a zjištění, že dnes to není ono. A potom absolvovat celou cestu domů s pocitem, že to bohužel zase nevyšlo. Příběh má i fotografie Zachycený medvědí česnek – na místo na Vysočině, kde vznikla, jsem chodil dva roky.
Perfektní fotka chce tedy občas pořádné nasazení. Čím to u vás začalo?
Vždycky jsem rád sledoval rozmanitost přírody a pozoroval nádhernou krajinu. Vstával jsem brzy ráno, abych viděl, co příroda vykouzlí. Ranní mlhy, východy slunce… Řekl jsem si, že se o to musím podělit.
Co byste poradil sám sobě ve svých fotografických začátcích?
Nikdy se nevzdávat a fotit i přes nezdary. Důležité je do toho jít vždy s radostí a chutí, v tom spočívá umění, kterým fotografie přece je.
Pamatujete si, kdy jste byl poprvé fotit hvězdy?
Haha! Ano, pamatuji si to a moc dobře. Bylo to v roce 2015, tehdy jsem měl fotoaparát pouhých 14 dnů a zrovna padaly Perseidy. Absolutně nic jsem o tom nevěděl, vyrazil jsem bez potřebné techniky a vybavení. Takže to nemohlo dopadnout jinak než špatně.
V čem je specifické focení hvězd?
Je potřeba si vše dokonale naplánovat. Zaměřuji se na krajinu a noční oblohu, takže se snažím do fotografie zakomponovat vždy i část přírody na pozadí nočního nebe. Nejlepší je odjet daleko od měst, světelný smog ruší viditelnost hvězd, podobně jako Měsíc. Potřebujete jasnou oblohu. Proto jsou ve finále vhodné podmínky jen pár dní v měsíci. A v neposlední řadě musíte vydržet být vzhůru dlouhé hodiny. Já osobně rád jezdím na Šumavu, tam je světelný smog minimální a je tam spousta zajímavých míst.
Jak postupovat při focení hvězd? Perseidy asi nenafotíte iPhonem.
Základní princip je dobře nastavit fotoaparát a správně exponovat. Doporučuji používat zrcadlovku nebo bezzrcadlovku. Fotí se na „dlouhé časy,“ takže stativ je nutností. Ano, Perseidy nenafotíme zrovna na iPhone, ale nedávno jsem viděl pár snímku hvězd z nejnovějších telefonů a výsledky byly celkem zajímavé. Každopádně ten, kdo myslí focení vážně, si pořídí odpovídající techniku. O svých postupech a fotografické výbavě mluvím podrobněji u sebe na webu. Se základními vědomostmi noční oblohu nafotí i neprofesionál či fanoušek. Ale je potřeba dodržet určité postupy jak přímo v terénu, tak v postprodukci.
Jak vyfotit třeba takový Měsíc, jak zase Perseidy?
Měsíc jsem fotil párkrát, převážně při zatmění. Fotí se dost složitě – celá situace uběhne hrozně rychle, během pár minut je po všem. Pouze dvakrát se mi podařilo zachytit úplné zatmění Měsíce. Perseidy fotím několik nocí po sobě a snažím se zachytit co nejvíc „padajících hvězd“. Takže nastavení fotoaparátu je úplně jiné než u Měsíce a dalších nepohyblivých těles.
Fotil jste třeba na alpských vrcholech nebo vulkán na Islandu. Zažíváte někdy nebezpečné podmínky? Už jste někdy pro fotku riskoval?
Ano, když vybuchla sopka v roce 2021 na Islandu, musel jsem tam okamžitě jet. Vznikly tam fotografie, které mi zůstanou hluboko v srdci. Bylo tam nebezpečno, v oblasti unikala síra a všude tekla láva. Dá se říct, že pro fotku udělám hodně, musím přiznat, že někdy jdu až za hranu. Moje oceňované fotky zase vznikly na špatně přístupných místech, jakým je ledovcová jeskyně.
Kde fotíte hvězdnou oblohu nejraději?
Za poslední roky jsem si oblíbil Kanárské ostrovy. Zní to, jakože si jedu užívat na dovolenou, ale opak je pravdou. Trávím celé dny v horách a fotím. Souostroví je jižněji, takže je vidět větší část Mléčné dráhy, naší galaxie. Taky je tu velká pravděpodobnost narazit na čistou oblohu.
Pořádáte expedice a fotokurzy. Je těžké učit ostatní fotit? Existují vlastnosti jako třeba trpělivost, které se předat nedají?
Ano, během expedic a kurzů se snažím předat veškeré své zkušenosti dál. Vím, jak jsou začátky těžké, i moje cesta byla dlouhá a dál se vyvíjí. Mám obrovskou radost, když vidím účastníky, jak si odvážejí hezké fotografie a nové vědomosti. Jediné, co asi nedokážu předat, je odhodlání vstát z postele a jít do přírody. I já mám někdy problém…
Které místo v Čechách byste k nafocení doporučil začínajícím nadšencům?
Máme nádhernou krajinu. Nejhezčí místo je pro každého tam, kde to dobře zná a má k tomu nějaký vztah. Já osobně rád jezdím do Krkonoš a na Šumavu, ale je nespočet dalších krásných míst.
Jiří Benda
Fotografii se věnuje od roku 2016. V roce 2018, kdy zachytil roj Perseid na Šumavě, pro něj přišel zlom a víc se proslavil v Čechách i v zahraničí. Od té doby se kromě focení západů a východů slunce zaměřuje právě na hvězdy a noční oblohu. Miluje přírodu a hory. Letos získal bronz v kategorii Krajina v soutěži Czech Nature Photo se snímkem islandského mysu Stokksnes. Ve stejné soutěži už bodoval dvakrát předtím. Pořádá expedice a workshopy pro zájemce o fotografii.
