Ministr zemědělství Zdeněk Nekula

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Naše společnost si za dotace od zemědělců kupuje službu. A nově i změnu.
Ministr Zdeněk Nekula je, jak to sám nazývá, „hobby včelař“
Stále věřím, že Agrární komora I Zemědělský svaz pochopí, že bojuji za všechny zemědělce.
3
Fotogalerie

Ministr Nekula: Vlastních potravin máme víc než dost. Obavy z nedostatku jsou nepodložené

Potravin máme nejen dostatek, ale i nadbytek. Ti, co straší jejich nedostatkem a vyhrožují razantním zdražováním, lžou, říká mimo jiné v rozhovoru ministr zemědělství Zdeněk Nekula (52).

Pár dnů poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, se začaly objevovat zprávy, že některých potravin bude kvůli válce nedostatek a mohou skokově zdražit. Zatím se ale nic z toho nestalo. Jak to tedy je?

Vlastních potravin máme dost. Dokonce, řekněme si to na rovinu, máme nadbytek. To všechno strašení některých zájmových skupin bylo lživé a účelové, hájily své vlastní zájmy a válku na Ukrajině zneužily jako záminku. Ale média se jejich křiku chytla.

A jak je to s obilím?

Tady se použila ukázková me­diální zkratka: začala válka na Ukrajině, což je obilnice Evropy, nebude tedy obilí na Blízkém východě nebo v Egyptě a určitě ani u nás, protože Egypťané a Arabové nás vykoupí, my zemřeme hlady, neboť nebude chleba… Z toho někteří vyvodili, že bychom neměli vyvézt ani zrnko pšenice… Zkrátka nesmysly. Přitom já jsem trpělivě celou dobu vysvětloval, že nejen že jsme soběstační, ale máme výraznou nadprodukci, nějakých sto padesát procent. U pšenice dokonce, když to vezmu dlouhodobě, až dvě stě procent. Naši zemědělci ke všemu na podzim oseli o deset procent víc ploch s obilím než rok předtím.

Takže zprávy o tom, že se kvůli válce na Ukrajině budou zdražovat potraviny, primárně pečivo, jsou nesmysl?

To byl jen humbuk a strašení. Stejně jako že tady obcházejí obchodníci a hodlají všecko vykoupit právě pro arabský trh. Ve státních hmotných rezervách máme ze všech komodit nejvíc obilí. Pro jistotu opakuju ještě jednou: máme všeho víc než dost. Přesto se straší vysokou cenou. Prý budeme mít chleba za dvě stě korun. Stalo se to? Ne. Doufám, že už snad lidé pochopili, kdo za těmito praktikami stojí. Protože to zdaleka není poprvé, kdy vznikla na tuzemském potravinovém trhu panika úplně zbytečně. Pamatujete na takzvanou máslovou krizi?

Ano, zhruba pět let zpátky.

Tehdy k ní taky neexistoval důvod. Vím to, protože jsem viděl na vlastní oči, z čeho vše vzniklo. Byla výstava Země živitelka a v jedné z debat kdosi řekl, že asi nebude dost másla na vánoční cukroví. Nebylo to nijak podloženo, ale média se chytla, začalo se to replikovat a zveličovat a najednou se lidi rvali v obchodech o máslo. Skupovali kvanta másla, která by nesnědli ani za dva roky, a cpali ho do mrazáků. Ale přece, i kdyby přistoupili na to, že by snad mohl být dočasně výpadek v dodávkách másla, což se nestalo, bylo takové chování naprosto iracionální. Pár dnů bez másla vydrží každý, případně ho lze nahradit jiným tukem.

Ale to se ukázalo i během pandemie, že strach vypíná většině lidí mozek.

S tím bohužel někteří počítají. Tehdy nebyl pro paniku a růst ceny másla důvod. Zemědělci drže­li cenu mléka na téměř stejné úrovni, respektive ti, co ho od nich vykupovali, jim za něj odmítli dát výrazně víc. Přesto ceny másla vyskočily nahoru. Kdo na tom vydělal? Potravináři. Možná potřebovali prodat zásoby starého másla, které měli na skladech, co já vím. Obchody na tom vydělaly trošku, producenti vstupů téměř nic, nejvíc si namastili kapsy potravináři. Zcela neoprávněně.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!