Spojit téměř neslučitelná témata se podařilo oběma hostům pravidelného diskusního večera Hovory X s hvězdami Reflexu ve vinohradské vinotéce a galerii Dvě deci – ředitelce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové a klavírnímu virtuosovi Ivo Kahánkovi: Jadernou energetiku a vážnou hudbu.
V pasáži, ve které se diskutovalo o vítězném návrhu nové Vltavské filharmonie, se oba shodli, že budoucí podoba koncertního sálu je originální a zároveň citlivě zasazená do okolí tamější stanice metra a vltavského nábřeží pražských Holešovic. Ivo Kahánek návštěvníkům vysvětlil, že dva hlavní pražské koncertní sály, tedy Dvořákova síň Rudolfina a Smetanova síň Obecního domu, už na počátku 21. století nevyhovují kapacitně ani akusticky. „Je sice mrzuté, že projekt nové filharmonie přichází do ekonomicky nelehké doby, ale věřím, že pro Prahu má smysl, i když se náklady zdají už v této chvíli astronomické.“ Za příklad fungující moderní filharmonie dal Ivo Kahánek permanentně vyprodaný sál berlínské filharmonie. Kromě toho dali diskutující jako další argument pro stavbu filharmonie fakt, že od roku 1990 se v Praze zoufale nedostává nových moderních veřejných staveb, snad kromě tunelu Blanka nebo Tančícího domu.
Oba diskutující byli konfrontováni s otázkou, jak jejich profese ovlivnila válka na Ukrajině. Dana Drábová v poslední době proslula svými pravidelnými příspěvky na Twitteru, kterými s nadsázkou sobě vlastní uklidňuje veřejnost o radiační situaci na Ukrajině, především kolem Černobylu. „Sama pro sebe rozděluji občany Ruské federace na Rusy a Rusáky,“ říká. Ti druzí jsou podle ní odpovědni za ruskou agresi a máme s nimi neblahou zkušenost i z roku 1968. Ivo Kahánek není velkým zastáncem restrikcí a bojkotů vůči ruským velikánům klasické hudby v souvislosti s válkou na Ukrajině, sám přiznal, že bude „zaskakovat“ na jednom koncertě ruského klavíristu, který se nedostatečně distancoval od Putinova režimu.
Dalším velkým tématem večera s hvězdami Reflexu byla energetická krize, naše soběstačnost a vliv odklonu Německa od jaderné energie. Dana Drábová popsala zdroje fascinace i strachu moderního člověka z jádra, která je podvědomě způsobena ohromující silou, které vyvolalo svržení atomových bomb na Hirošimu i Nagasaki. Zároveň připomněla, že levicovým aktivistům proti jaderným zbraním došly v polovině osmdesátých let, kdy se Spojené státy a Sovětský svaz dohodly na jaderném odzbrojování, argumenty, a proto pro ně znamenala havárie v Černobylu novou energii v boji proti jádru. Nicméně přiznala, že když se zelení aktivisté dostanou k moci a vládní odpovědnosti, jako například nyní v Německu, mírní svůj radikalismus a stávají se odpovědnějšími.
Jaká je budoucnost spalovacích motorů a modulárních jaderných elektráren, má Dana Drábová jako státní úřednice problémy se svými politickými názory? Jak dlouho by vydrželi Pražáci bez elektřiny a dokázal by hrát Ivo Kahánek na klavír i potmě? Jaké to je, studovat klavír na prestižní londýnské hudební škole spolu s ruskými umělci?
Na tyto a spoustu dalších otázek najdete odpovědi v aktuálním záznamu Hovorů X s Danou Drábovou a Ivo Kahánkem.
