nahoru

95 procent kryptoměn je odpad. Bitcoin je budoucnost, říká ekonom a odborník na kryptoměny Josef Tětek

Kryštof Pavelka 15. května 2021 • 14:05
95 procent kryptoměn je odpad. Bitcoin je budoucnost, říká ekonom a odborník na kryptoměny Josef Tětek
foto: Zbyněk Pecák

Jak se snášejí kyberpunkeři s ekonomy z rakouské školy? Je bitcoin ekologická pohroma? A proč by neměli středoškoláci investovat na burze, i když to dělají? Na otázky Reflexu odpovídá ekonom, publicista, analytik a jeden z předních domácích odborníků na problematiku kryptoměn Josef Tětek (35).

Jaká byla vaše cesta ke kryptoměnám?

Okolo roku 2010 jsem pomohl založit český a slovenský Ludwig von Mises institut, vzorem nám byl stejnojmenný institut v Americe. Dnes je institut Mekka ekonomických libertariánů, pořádá přednášky, letní školy, publikuje. A v roce 2009 vznikl bitcoin. Čili už v té době se o kryptoměně v kruzích, kde jsem se pohyboval, vědělo a mluvilo. V roce 2011 uspořádal Mises Institut první přednášku o bitcoinu. Já jsem kryptoměny tehdy ještě nebral moc vážně. Mezi libertariány panovalo přesvědčení, že pokud chceme odstátnit peníze, musíme se vrátit k tomu, co zde bylo předtím. Tedy drahým kovům, primárně zlatu. Ale už v roce 2015 jsem si koupil první bitcoiny a od roku 2017 o kryptoměnách publikuji v českých médiích. A od roku 2018 působím jako konzultant ohledně kryptoměn, teď už tedy jen bitcoinu.

Popisujete způsob, jak se v době, kdy kryptoměny ještě nebyly zdaleka tak široce diskutované téma jako dnes, k bit­coinu dostávali lidé z akademicko-ekonomické sféry. Ale původní komunitu tvořili hackeři, digitální anarchisté, kryptopankáči, bitcoin měl vyloženě antisystémový rozměr. Jak se tyhle dva proudy snesly či snesou?

Určitě je to tak, že v české komunitě, která se bitcoinem zabývá hlouběji, jsou asi dvě podmnožiny. Ekonomové inspirovaní rakouskou školou, a tedy většinou libertariáni. A na druhé straně jsou kryptoanarchisté a hackeři, kteří bitcoin chápou hlavně jako metodu ochrany soukromí před státem. Tyhle dvě skupiny se skutečně kolem let 2015, 2016 střetly, například v rámci pražské Paralelní Polis. Ale ve výsledku to mělo, myslím, pozitivní efekt, obohacení. Ekonomové kryptopunkery naučili něco víc o ekonomii, například proč by měli o bitcoinu uvažovat především jako o formě úspor. A krpytoanarchisté zase naučili ekonomy víc pracovat s technologiemi, proč používat VPN (virtuální soukromá síť, zabezpečené šifrované připojení mezi dvěma sítěmi nebo mezi konkrétním uživatelem a sítí. Umožňuje prohlížet internet v soukromí; pozn. red.) a tak dále. Ale nezastírám, že existují lidé, hlavně z původního tvrdého jádra, kterým vadí, že se na bitcoinu začínají stavět finanční deriváty a že se o něj zajímají velcí investoři a instituce. Podle nich se likviduje původní myšlenka.

Bitcoin se těší v posledním roce a půl značnému zájmu médií, často je tématem společenských rozhovorů. Důvodem je bezprecedentní růst jeho ceny vůči dolaru. Investují do něj jednotlivci s vidinou rychlého zbohatnutí i velké firmy, například Muskova Tesla. Je příčinou zřejmě už definitivního „prolomení“ bitcoinu a dalších kryptoměn do ekonomického mainstreamu pandemie covidu a znejistění tradičních trhů?

Pandemie byla pro státy záminkou k masívnímu tištění peněz. Například začátkem roku 2019 existovalo v oběhu asi patnáct biliónů dolarů. A teď jich je asi dvacet biliónů. Za rok a půl narostl objem dolarů o dvacet pět procent. To samozřejmě generuje řadu možných rizik, od devalvace měny po růst investičních bublin, sycených přílivem nově emitovaných peněz. Často se zmiňuje třeba tradingová aplikace Robinhood či sázení redditové skupiny Wall Street Bets proti velkým burzovním hráčům. Napříč Západem je najednou spousta lidí, kteří sedí doma, nemají moc za co utrácet, protože většina služeb je uzavřená, a chodí jim vládní kompenzace. Někteří se pouštějí na burzu, a akciový trh je tak stále chaotičtější. Bitcoin je čím dál víc vnímán jako pojistka, přístav, kam uklidit část osobních úspor nebo portfolia. Nebavíme se jen o USA, řada dalších států brutálně uvolnila měnovou politiku, úrokové sazby jsou nulové, někdy až negativní, masívně se skupují státní dluhopisy. Někteří investoři přestávají dolaru a dalším státním měnám věřit. Často se zmiňuje třeba Michael Saylor, manažer firmy Micro Strategies, jenž měl v investiční rozvaze stovky miliónů dolarů ztrácejících hodnotu a vybral si bitcoin. To vše přispívá k růstu kryptoměn, jak jej vidíme poslední dobou.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku