Celá Evropa se učí od Itálie, říká lékař a přednosta intenzivní péče Jan Bláha | Reflex.cz
nahoru

Celá Evropa se učí od Itálie, říká lékař a přednosta intenzivní péče Jan Bláha

Iva Roze2. dubna 2020 • 20:30
Jan Bláha
Jan Bláha
• foto: 
Jarmila Štuková

Jan Bláha, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzívní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, na jehož oddělení momentálně leží pět pacientů s těžkými komplikacemi způsobenými nákazou COVID-19, si nemyslí, že u nás dojde ke stejné katastrofě jako v Itálii.

V čem je ta situace u nás jiná než v Itálii?

Jednak tím, že Itálie je časově před námi a celá Evropa se už stihla poučit z toho, co se tam stalo. Když se rozjela epidemie v Číně, nikoho nenapadlo, že totéž by se mohlo dít v Evropě. Dívali jsme se na to vzdáleně. „To je Čína, tam se děje leccos,“ ale až Itálie nám ukázala, že totéž se může stát i v Evropě.

Itálie se podle vás stala zřejmě obětí souhry několika faktorů. Co všechno se tam sešlo najednou?

Říká se, že do Itálie se vrátilo z Číny po Novém roce velké množství čínských dělníků, čímž tam najednou přijelo i velké množství COVID-pozitivních lidí. Nevím, jestli je to pravda, ale to by určitě mohl být vyvolávací moment. Druhé, co je rozdílné oproti České republice, že dlouho trvalo, než se na to začalo reagovat. Protože nikdo nevěřil, že se to stane a že to bude tak závažné. Italská populace má navíc i jiné sociální fungování.

V čem?

Jsou si daleko bližší, jsou více kontaktní a více se potřebují objímat, mají mnohem větší potřebu společenského kontaktu, kontaktů dětí s rodiči. I podle statistik je v Itálii vůbec z celé Evropy nejvíc rodin žijících dohromady: dětí, jejich rodičů a prarodičů. Tohle všechno ovlivnilo, proč se tam na začátku virus tak rychle šířil, ještě ve fázi, než vyvolal viditelné potíže. Až teprve po tom, co se virus masívně rozšířil, se začali objevovat vážně nemocní a problémy. A kapacita medicíny v Lombardii na to najednou nestačila.

Lombardie má zhruba stejně obyvatel jako Česká republika. Jak jsme na tom v porovnání s nimi, co se týče vybavení?

Velmi dobře. Před vypuknutím pandemie měla celá Lombardie asi 800 ventilovaných lůžek. V tuhle chvíli to rozšířili na nějakých 1500, možná 1700. Česká republika má 2500 ventilovaných lůžek jen pro dospělé už v tuto chvíli. Takže naše kapacita je daleko větší už teď, na začátku, než se vůbec epidemie u nás kritickým způsobem rozvinula.

 

A ten poslední faktor?

V rámci Evropy je italská populace vůbec ta nejstarší. A to je samozřejmě kritický moment a důvod, proč mají tak velké oběti na životech, protože prostě oběťmi jsou primárně staří a nemocní lidé. Umírají především lidé, kteří mají už jen velmi malou životní rezervu.

Máte nějakou představu, jak se situace bude vyvíjet u nás?

Vůbec. Tohle je jediné, co nikdo z nás netuší. Kolik těch pacientů v Česku bude, jak budou závažní, kolik ti nejtěžší pacienti zaberou intenzívních lůžek, tohle neví nikdo. Pořád doufáme, že to nebude tak strašné jako v Itálii. Jednak proto, že když se podíváme do okolních zemí, třeba na Německo nebo Rakousko, tak tam poměr zemřelých versus nakažených je relativně nízký. To číslo je ale hodně zkreslující, protože tento počet nakažených je ovlivněn hlavně počtem testovaných. Záleží, i kdo a kdy se testuje.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější