Není nutné žít ve strachu. S čísly kolem koronaviru se pracuje špatně, říká Daniel Křetínský | Reflex.cz
nahoru

Není nutné žít ve strachu. S čísly kolem koronaviru se pracuje špatně, říká Daniel Křetínský

Tereza Zavadilová, E15.cz30. března 2020 • 14:40
Daniel Křetínský
Daniel Křetínský
• foto: 
profimedia

Smrtnost na nákazu COVID-19 je výrazně nižší a nakaženost populace zase násobně vyšší, než na první pohled ukazují statistiky, upozorňuje miliardář Daniel Křetínský. Sám touto nemocí prošel. „Není nutné žít v panickém strachu z viru, pro zdravou populaci neznamená riziko. Ale je třeba přijmout omezení a vést doslova boj za to, aby lidé neumírali zbytečně, kvůli nedostupnosti potřebné zdravotní péče,“ říká v exkluzivním rozhovoru, který poskytl deníkům E15 a Blesk.

Uvedl jste, že jste byl pozitivně testován na COVID-19. Proč jste test podstoupil?

Testován jsem byl pro podezření na přítomnost koronaviru ve svém okolí. Všichni, s nimiž jsem podstoupil testy, měli negativní výsledek včetně jediného člověka, od kterého bych to mohl přímo dostat. Já jsem byl testován pozitivně. To bylo ve středu 12. března. Od té doby jsem v izolaci. Neměl jsem žádný z příznaků, který by mi umožnil poznat, že jsem nakažený, žádná teplota ani kašel, jen lehká rýma, normálně jsem pracoval. Musel jsem si ty věci zpětně interpretovat.

Denně se objevují statistiky, jak přibývají nemocní. Jak je čtete vy?

Je naprosto evidentní a považuji to za neuvěřitelné, jak špatně se pracuje s čísly. Netýká se to jen České republiky. Vezměme nejpostiženější zemi, Itálii, kde bohužel lidé neumírají čistě kvůli koronaviru, ale protože jim na řadě míst zkolabovalo zdravotnictví. Statisticky v tomto období umírají v Itálii v průměru dva tisíce lidí denně. Za dobu, co je COVID-19 v Itálii intenzivní, tedy déle než měsíc, tam zemřelo přes šedesát tisíc lidí. Deset tisíc lidí, kteří umřeli na COVID-19, je hrozné číslo, ale je to deset tisíc z více než šedesáti tisíc. Jako druhou statistiku použiji Jižní Koreu, zemi, která si s koronavirem poradila dobře.

V Jižní Koreji statisticky umře za dva měsíce, po které tam virus je, 50 tisíc lidí. A na COVID zemřelo sto čtyřicet osob, tedy 0,3 procenta zemřelých. Doplním, že v České republice zemře průměrně denně přes 300 lidí, v tomto období patrně více. Za poslední týden tedy téměř jistě zemřelo přes dva tisíce Čechů. V tomto kontextu musíme tragické zprávy o zemřelých na COVID-19 vnímat.

Vždyť svět reportuje desetitisíce mrtvých…

Je to tak a je to hrozný počet životů, ale stále platí, že je to cca 15 procent osob, které zemřou za toto období každý jiný rok. Ještě jiný pohled: v Itálii žije 13,1 milionu lidí starších pětašedesáti let. Na COVID-19 zemřelo přes 10 tisíc lidí s průměrným věkem přes osmdesát let, doplňuji, že absolutní většina měla jiné vážné zdravotní problémy. V důsledku koronaviru ve spojení se selháním zdravotní péče tedy zemřelo 0,076 procenta italské populace nad 65 let. Z deseti tisíc důchodců nad pětašedesát let jich tedy zemřelo na koronavirus více než sedm, tedy méně než jeden z tisíce.

Opět opakuji, že každý ztracený život je obrovskou tragédií, celkový počet ještě strašnější, a to nejsme ani v Itálii na konci. Přesto všechno ale ani v Itálii neplatí, že skupina nad 65 let, o které říkáme, že je ohrožená, masově vymírá. Je to méně než jeden z tisíce. Na druhou stranu takový výsledek v České republice v žádném případě nemůžeme připustit a věřím, že nepřipustíme. Kromě objektivního počtu obětí, což je samozřejmě zásadní, jde i o princip. Z pohledu základních lidských práv a celého uspořádání demokratického systému je hodnotově naprosto nepřijatelné, aby lidé umírali, protože jim nebyla poskytnuta zdravotní péče. To by bylo obrovské selhání.

Zmínil jste, že jste onemocněním prošel takřka bez příznaků. Myslíte tedy, že populace je koronavirem zasažena mnohem více?

Když statistika vychází hlavně z počtu testovaných lidí… Představa smrtnosti, tedy procenta mrtvých lidí ze skupiny nakažených, počítaná tak, jak se dnes běžně děje, je zjevně nesprávná. Každý, kdo uvažuje logicky, musí chápat, že vzoreček, kdy máte v čitateli počet mrtvých a ve jmenovateli počet pozitivně testovaných, neukazuje smrtnost. Je nesporné, že počet pozitivně testovaných je mnohem menší než celkový počet nakažených. Máme výsledky testů. A z nich vychází, že z testovaných lidí je mezi pěti až deseti procenty pozitivních. To platí i pro Českou republiku – šest procent lidí, kteří přijdou na testy, má pozitivní výsledek. V žádném případě tím neříkám, že koronavirus má šest procent populace České republiky, která měla poslední měsíc rýmu. Ale to číslo může být podobně daleko od pravdy jako závěr, že se počet testovaných rovná nakaženým.

Zajímavé jsou i údaje ze zemí, kde se hodně testuje. V Německu ukazuje takto chybně vypočtená smrtnost 0,75 procenta (430 úmrtí vs. 58 tisíc pozitivně testovaných), a přitom je jasné, že aktuální skutečná smrtnost je mnohem nižší, protože i v Německu je nakažených jistě násobně více než testovaných. Rozhodně neprohlašuji, že nepřijdou další úmrtí nebo se situace nemůže ještě nepříznivě vyvinout. Ale reálná smrtnost rozhodně není v řádu více procent, příklad Německa, pokud se tam situace dramaticky nezhorší, spíše ukazuje na smrtnost v řádu nižších desetin procenta. Za předpokladu, že nedojde ke kolapsu zdravotnictví.

I normální populace, která nemá vážné zdravotní problémy a není ve vysokém věku, dnes žije ve strachu, že když vyleze na ulici, hrozí jí smrt. Jako by tu byl mor, který vyhladí desetitisíce lidí. To se prostě nestane. Na druhou stranu opakuji, že boj proti koronaviru dává absolutní a obrovský smysl, jen se vede z jiného důvodu, než že by tu mělo zemřít několik procent populace.

Celý rozhovor najdete zde >>>

 

 

Tereza Zavadilová, E15.cz




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější