Jak žijí osobnosti v době pandemie? Plácám se v tom víc, než bych čekal, říká zpěvák Dan Bárta | Reflex.cz
nahoru

Jak žijí osobnosti v době pandemie? Plácám se v tom víc, než bych čekal, říká zpěvák Dan Bárta

Milan Tesař22. března 2020 • 16:50
Dan Bárta
Dan Bárta
• foto: 
Archív

Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou? Čeho se bojí?  Jaký je jejich život v současné epidemii? Tentokrát zpěvák Dan Bárta.

Co vám chybí?

Živý hraní. Teď jsme měli jet...

Co naopak nechybí?

Volno.

Je něco pozitivního na domácí karanténě?

Jsme doma víc spolu a cvičíme se v ohledupnosti. A uvědomuju si, kolik je lidí, na kterých mi záleží a se kterými při tom běžným frmolu nestíhám jen tak normálka pokecat.

Rozčílilo vás něco v posledních dnech?

Přepíčená prezentace situace a vůbec spousta keců kontra trapně malé počty vyšetřených osob a žádná dezinfekce a tak. A že místo toho, abych to svý neplánovaný volno využil k tomu, že udělám něco na zahradě a v sadu, zlámal jsem si malíček na levačce. Že se v tom popravdě plácám víc, než bych čekal.

Co vás naopak rozesmálo?

Fór, že burky by se teď hodily, a takový jedno na netu video, co si dělá srandu z premiérových proslovů.

Co čtete?

Jim Al-Khalili, Johnjoe McFadden: Život na hraně – nadcházející věk kvantové biologie, J. Patrick Deneen: Proč selhal liberalismus a Petr Hampl: O mravencích a lidech – sociomorfní projekce v dějinách myrmekologie. 

Na co se díváte v televizi?

Včera jsem viděl dokument o Janu Vodňanském a Petru Skoumalovi. Jinak moc nekoukám. Asi zatím.

Jakou posloucháte hudbu?

Žádnou. Asi zatím. Skládal jsem nějakou novou věc...

Jak získáváte informace?

Z netu. Ale moc tomu nedám. Spíš po pár dnech nějaký sumáře. Utíká to pomalu.

Z čeho máte strach?

O mámu, a že to bude dlouhý, to asi nejvíc. Plus ty malý strachy, co tak jako na člověka vybafnou a pak se zase ztratěj. A že si někde nedám majzla nebo budu fanfarón a pak někoho nakazím.

Na co z posledních dnů nikdy nezapomenete?

Na prázdný noční ulice, prázdnou oblohu, to divný ticho a to jaro, co jede jakoby bokem, jakoby nic. Ale pámbu ví, co mi časem vytane.

Čemu věříte?

Že to dobře dopadne. Že to nebude mít víc vln. Že v nějaký laboratoři na to kápnou. A že to v lidech trochu zůstane jako zdvižený prstíček.

Kdo nebo co vám naposledy udělal radost?

Mikuláš nějakou hláškou a milipedkou z modelíny, Bětka, sama sebou. Eliška jedničkou z fyziky. A pár lidí, že se jim líbí ta naše nová deska. A vyzimoval jsem obě včelstva a našel na louce bledule, pardon. Jo a kluci z kapely teď před chvíli, že jsem je pobavil nějakou kravinou (kterou přikládám).

Změnil jste stravovací návyky?

Ne, nebylo proč. Většinou jím doma, dost často z papíru. Prostě potrava.

Je něco, čeho se vzdáte i po skončení epidemie?

To se teprve uvidí, neboť jsme teprve na začátku.

Koho si dnes vážíte?

Popravdě, i když je to patetický, tak zdravotníků v terénu a nemocnicích. Musí to bejt stres. Ta Itálie je hrůzostrašná. A vůbec, toho hlavně, že to někdo bere zodpovědně, ani nemachruje, ani nepanikaří, jen je věcnej, ať je to kdokoliv.

Další „koronavirové“ dotazníky si přečtěte zde >>>





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější