Video placeholder

Michal Prokop: K hudbě jsem se vrátil přes svůj vlastní odpor. Politiku dnes dělám takzvaně přes chodníky

Kateřina Boušková

Vracíme se zpátky do roku 2000. Skupina Lucie vydává album Slunečnice, kniha  "Hrdý Budžes" je nominována na cenu Magnesia Litera a Michal Prokop deset let nenapsal ani notu. Zdali a jak moc se tato situace změnila? To zjistíte v novém díle Retroview.

„Před půldruhým rokem jsme se s Jirkou Bartoškou potkali na jedné akci. On mi připomněl, že jsem byl jedním z lidí, kteří tehdy hráli roli v diskusi o charakteru karlovarského festivalu. V té době byla velká konkurence, objevil se nový festival – pražský Zlatý Golem, který dnes už skoro nikdo nezná. Byla to silná konkurence, a část filmařské komunity cítila, že festival patří do Prahy. Dokonce se jim podařilo získat kategorii A od nějaké federace festivalů v Paříži, a to způsobem, který nebyl úplně transparentní. Já jsem vždycky zastával názor, když jsem byl náměstkem ministra kultury, že regionální kultura je něco, co je potřeba podporovat. Není možné všechno centralizovat do Prahy. Pokud má festival tradici a vznikl v daném regionu, měl by tam i zůstat," vzpomíná Michal Prokop, jak se postavil z pozice náměstka ministra kultury za KVIFF.

Co ho přimělo vrátit se zpátky k muzice? Jak přistupuje k výběru členů v kapele? A působí nějak opět v politice? Dozvíte se v novém díle Retroview.