Horko kolem klimatu: Oteplování, ekozloději, ekopolitici, ekofanatici a umírající příroda | Reflex.cz
nahoru

Horko kolem klimatu: Oteplování, ekozloději, ekopolitici, ekofanatici a umírající příroda

Jiří X. Doležal2. září 2019 • 10:00
Horko kolem klimatu: Oteplování, ekozloději, ekopolitici, ekofanatici a umírající příroda
foto: Jan Ignác Říha

Během měsíce, kdy vznikal tento článek, se na Zemi narodilo 11 miliónů lidí. Teploty v centrech evropských měst stouply až na 70 stupňů Celsia. Za tento měsíc padla také v Česku řada teplotních rekordů a zároveň jsme vydali na solární tunel, coby údajně důležité opatření na ochranu životního prostředí, čtyři miliardy korun. Díky dalším nařízením, která mají chránit přírodu, má premiér Andrej Babiš obrovské zisky z pěstování řepky a výroby metalesteru z ní. Řepka přitom zásadně a nevratně ničí půdu.

Třídění odpadu a kotlíkové dotace zafungovaly skvěle. To jsou ale asi tak jediné velké a podařené akce ve prospěch ochrany přírody, které jsem zaznamenal. A závisí na jedincích, ne na firmách. Jinak je státní podpora „ekologie“ většinou jen lží a propagandou. Naše země je přitom tak ztvrdlá a vyschlá, že šneci umírají horkem, protože se nedokážou zahrabat k letnímu spánku. Podle studie Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se planeta na základě aktuální koncentrace skleníkových plynů v ovzduší dostane na kritickou hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia už v roce 2030.

Oteplování je nesporné

Globální rozvrat klimatu je zcela nesporný a zjevný. Ovšem výrok, že za oteplování může výhradně lidská činnost, nesporně pravdivý není. Kromě zvyšování podílu CO2 v atmosféře totiž s největší pravdě­podobností hraje roli při současných změnách i sluneční aktivita. Teplota roste na řadě dalších planet naší Sluneční soustavy. Další příčinou je, že se nacházíme uprostřed doby meziledové – interglaciálu. Ubývají ledovce a odrážejí méně tepla a světla. Zároveň ubývají vysokoenergetické částice, záření z vnějšku Sluneční soustavy, říkají dánští vědci. Nemá to žádný vliv, odpovídají vědci norští. Čeští experti vidí zásadní zdroj oteplování v odlesnění a úbytku vegetace, růstu pouští. Další teorií je, že oteplování je způsobeno zvýšeným atmosférickým tlakem.

Vědci se tedy neshodnou. Lidský podíl na oteplování je však v každém případě nezpochybnitelný. Nejvyšší hladina uhlíku v atmosféře byla za uplynulý milión let asi 280 ppm částic (pars per milión – tedy milióntin). Od začátku průmyslové revoluce stoupla na dnešních 400 milióntin. A že CO2 je zářivý plyn, který planetu ohřívá, je učivo sedmé třídy základní školy.

Pravda je tak, zdá se, někde uprostřed mezi oběma znepřátelenými tábory. Lidská činnost (především spalování) má na globální klimatický rozvrat silný vliv, ale nevíme, kolik procent ze současného oteplování máme na triku my sami. Víme jen, že vliv CO2 je menší, než se dosud předpokládalo – teplota stoupá méně strmě než koncentrace uhlíku v atmosféře. To je i na Wikipedii. Ale i kdyby lidská činnost a spalování tvořily jen padesát procent příčin oteplování, je naší prvořadou povinností tyto lidské vlivy minimalizovat. A to v současnosti umíme jen redukcí spalování a odpadu.

 

Minulé velké oteplení – nástup interglaciálu – nepřežilo alarmující množství druhů. Mamut, srstnatý nosorožec či lev jeskynní už nejsou. Vymřeli. Poslední mamuti tesknící po chladu vymírali na Sibiři až do doby bronzové – ale vymřeli stejně. A když se alespoň nepokusíme náš podíl na oteplování snížit, dopadneme podobně.

Plasty za to nemohou!

 

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější