Česko má v krizovém plánu zásadní trhlinu. Víte, co dělat při blackoutu?

Stojíme kousek od sochy Jana Žižky, tedy alespoň vzdušnou čarou, jsme totiž u vchodu do tunelu spojujícího Karlín a Žižkov, který je označen příznačným nápisem Neboj. Pár metrů před námi jsou dveře do protiatomového krytu Thámova, rozsáhlého podzemního komplexu civilní ochrany. „Budete celý den bez signálu, tak se na to připravte,“ hlásí venku organizátorka výpravy. Rozesíláme poslední esemesky, někdo si ještě natočí video do „storíčka“ a jdeme do podzemí.

Mě a skupinku influencerů sem pozvali lidé z Centra pro informovanou společnost, české neziskovky, která se zaměřuje na posilování odolnosti státu. Jsou tu také vědci nebo exčlenové bývalého Krizového informačního týmu ministerstva vnitra (KRIT), jenž koordinoval komunikaci státu v nouzi. Třeba při posledních povodních. Mají čas. Babišova vláda je totiž letos rozpustila. 

Vydržet extrémní situace

„Pozor na hlavu,“ varuje nás jeden z průvodců. Připadám si jako v obřím sklepě. Procházíme křížem krážem kryt, který v případě katastrofy pojme až 1200 lidí. Vybavení je staré, původní, kryt s evidenčním číslem 01080001 vznikl v roce 1942 pro tehdejší pracovníky Auto Praga. Část prostor navazujících na klenuté sklepy v Karlíně sloužila už během druhé světové války jako protiletecký kryt také pro dělníky z továren ČKD Karlín. 

„Dnes by ho v případě nouze využili hlavně místní. Jednoduše řečeno: kdo dřív přijde, ten dřív mele, dokud by nás tu nebylo dvanáct stovek,“ vysvětluje pracovník z krytu. „Retro“ atmosféra na vás dýchá v každé uličce a místnosti. Pracovníci nám ukazují například zachovalé plány metra, prohlížíme si dokonce prastarý návrh „déčka“, které není dodnes postavené. Máme možnost se podívat i na funkční generátory, staré telefony pevných linek nebo únikový východ.