Vypískání Okamury a Pojarův „nový job“. Co přinesla konference, kde se prolínají zbrojaři a politici?
Vrcholní politici, náčelník generálního štábu, národní bezpečnostní poradce, ale také bývalá eurokomisařka či ministři vnitra. Na letošní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost se všichni shodli na tom, že bezpečnost je priorita a nepřítel je Rusko. Zajímavější bylo sledovat, kdo s kým nejvíce mluvil v zákulisí.
Jednou z nejvýraznějších dvojic byl rozhodně nejbohatší Čech Michal Strnad, jehož firma Czechoslovak Group (CSG) byla generálním partnerem konference, a Tomáš Pojar, exporadce pro národní bezpečnost ve vládě Petra Fialy. Ten nyní opět zastává post prorektora na pražské soukromé CEVRO Univerzitě, ale obnovil i vazby právě s největší domácí zbrojařskou skupinou CSG, pro kterou v minulosti působil jako konzultant. Jak zjistily Seznam Zprávy, v únoru Pojar jel jako nominant CSG na Mnichovskou bezpečnostní konferenci. Tam pak strávil velkou část právě ve společnosti Strnada. Reflexu později řekl, že se s firmou nejbohatšího Čecha žádný oficiální kontrakt podepsaný nemá.
„Když jsem byl svobodným člověkem, měl jsem smlouvu se třiceti firmami, a teď když jsem opět svobodný, hodlám dělat zase pro třicet firem. CSG? Pokud se naskytne něco zajímavého, proč ne,“ odpověděl Pojar na přímý dotaz Reflexu o jeho zapojení do zbrojařské firmy. Doplnil, že doufá v to, aby Česko nebylo za vlády Andreje Babiše v oblasti bezpečnosti černým pasažérem, tedy aby nedoufalo v ochranu od ostatních a samo se zavázalo k výdajům do národní obrany. „Momentální ušetření pár drobných může mimo jiné naše firmy stát velké peníze, o které mohou přijít, až se budou rozdělovat zakázky na obnovu Ukrajiny,“ konstatoval bezpečnostní expert.
Nezneužívejme obavy lidí k politickým cílům, řekl Pavel
Pojar nebyl jediný, kdo byl na konferenci ve svém živlu. Kvůli úsměvům na všechny strany a neformálním debatám nebyl k přehlédnutí také exministr vnitra Jan Hamáček, nynější ředitel pro vnější vztahy právě v CSG. Bývalé kolegy přišel pozdravit také další bývalý ministr vnitra Ivan Langer nebo expremiér Mirek Topolánek.
Ze současných politických hráčů se nejvíce čekalo od prezidenta Petra Pavla, který byl na domácí půdě jak tématem tak místem. Politici podle něj nesmí rozdělovat společnost v otázkách bezpečnosti státu. „Nesmíme zneužívat obavy lidí k dílčím politickým cílům,“ řekl mimo jiné Pavel.
Až motivačně pak zněl v areálu Pražského hradu úvodní projev vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO). „Je čas nestrkat hlavu do písku, měli bychom posilovat spojenectví mezi Evropou a Spojenými státy, posilujme obranu, energetickou nebo vnitřní bezpečnost,“ vyzýval přítomné Havlíček a dodal, že Česko bude muset splnit minimálně dvě procenta HDP výdajů na obranu. To vše v době, kdy Babišova vláda otáčí kurs proti zbytku Evropy a letošní výdaje snižuje. Premiér Andrej Babiš se nedávno mimo jiné vymezil vůči ministru obrany Jaromíru Zůnovi (za SPD), který poslancům představil rozpočtový výhled výdajů na obranu v letech 2027 a 2028. Počítá s jejich zvyšováním na 2,34 (o 60 miliard korun), resp. na 2,47 procenta HDP. K tomu se Havlíček nevyjádřil, spěchal totiž o pár set metrů níž do sněmovny, kde se projednává vydání či nevydání šéfa ANO kvůli kauze Čapí hnízdo.
Pískot pro Okamuru
S projevem ho vystřídal právě Zůna, který sdělil priority vlády v oblasti bezpečnosti. Zásadní je podle ministra protivzdušná obrana, připravovaná koncepce počítá s několikavrstevným systémem na obranu státu, náklady budou podle Zůny velmi vysoké, podrobnosti ovšem nesdělil, místo toho citoval například Margaret Thatcherovou i jiné státníky z minulosti.
Nový poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček pak upozornil na ruské tažení na Ukrajině trvající od února roku 2022. „Naší nejvýraznější hrozbou je dnes Ruská federace a bylo tomu tak i před zahájením konfliktu na Ukrajině. Čím je od nás Rusko geograficky dále, tím vyšší je naše vlastní bezpečnost. Je nutné podporovat Ukrajinu, která je prioritou bezpečnosti našeho státu. Není to ale naše jediná priorita,“ sdělil.
Na akci vystoupili také další aktéři z bezpečnostní komunity, například policejní prezident Martin Vondrášek, končící náčelník generálního štábu Karel Řehka, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky Vladimír Vlček. „Rusko se na válku s námi chystá, na tom je shoda napříč aliancí. Netvrdím, že se tak stane, děláme všechno pro to, aby se tak nestalo,“ řekl mimo jiné Řehka.
Výrazný moment přišel při představování hostů politického fóra bezpečnostní konference. Když přišlo na jméno Tomio Okamura, ze sálu zněl pískot a hlasitý výkřik „Hanba!“. Okamura později v krátkém projevu řekl, že investiční plány by měly odpovídat ekonomické situaci a do obranných zakázek by měly být zapojeny hlavně české firmy. Ostatní političtí aktéři se v zásadě shodli na tom, že obrana má být prioritou a myslet se na ni má i při sestavování rozpočtu. Opozičníci kritizovali tendenci snižování výdajů, vládní politici mluvili hlavně o tom, že prostředky na obranu mají být vyvážené.
