Lekli jsme se, že je to zase zpátky. Sýrie se dostává z následků vleklé občanské války. Jak těžké to bude?
O Sýrii jsme v posledních patnácti letech slyšeli jen v souvislosti s válkou, terorismem nebo migrací. Jenže letos v lednu boje snad už definitivně skončily a země se pod vedením bývalého člena al-Ká’idy vydává cestou k míru. Daří se jí to – a jak těžké to ještě bude?
Kontrast doslova praští do očí ihned, co přejíždím moderní nově postavenou celnici mezi Jordánskem a Sýrií. Krajina je zanedbanější, kolem nepořádek, jako by se to tu nikomu nechtělo uklízet, vítr sfoukal množství igelitových pytlíků na hraniční plot. Vidím první zničené domy a potom další a další. A dálnici také lemují stany těch, kteří nemají kde bydlet. Jsou prakticky úplně všude, i v sousedství damašské čtvrti Jarmúk, kde nezůstala cihla na cihle.
Jarmúk byl původně palestinským uprchlickým táborem a domovem pro 150 tisíc lidí. Po vypuknutí občanské války ho stihl osud mnoha dalších obcí, měst a městských čtvrtí, které se fragmentovaly mezi různé skupiny a politické frakce. V Jarmúku se Lidová fronta pro osvobození Palestiny postavila na stranu prezidenta Asada, zároveň se tu ale etablovaly i opoziční skupiny, jako Svobodná syrská armáda a později i takzvaný Islámský stát. Režim Bašára Asada pak nechal čtvrť rozkládající se jen pár kilometrů od centra vyhladovět a poté zničit.
Dnes tu někde ční do vzduchu trosky, jinde zůstaly jen kameny a zbořeniště, o kus dál polorozpadlý dům, jenž nějakým zázrakem drží pohromadě. Jeden z bytů tu nedávno koupil Nizar, který se vrátil z emigrace ve Švédsku. Tam se dostal v roce 2015 s tehdejší velkou uprchlickou vlnou, jejíž podstatnou součástí byli Syřané utíkající před válkou. „Musel jsem jít, jinak mi hrozil odvod do vládní armády a tam já rozhodně nechtěl,“ vzpomíná. Ve Švédsku se protloukal všelijak, pokoušel se pracovat ve svém oboru jako zubař, ale nebylo to jednoduché. „Úřady tam požadují množství certifikací a podmínek, aby bylo možné provozovat praxi,“ říká Nizar.
„A tak jsme se i s bratrem rozhodli vrátit domů. Já tu můžu klidně pracovat, jen s bydlením je problém. Protože se v poslední době vrací hodně lidí, ceny jsou vyšponované, a tak jsem koupil byt tady, ve zničené čtvrti,“ pokračuje. Byt o zhruba sedmdesátimetrové výměře ho stál 21 tisíc dolarů (v přepočtu asi 430 tisíc korun). Dům je sice rozstřílený, ale úřady ho označily jako opravitelný, zatímco všechny okolní budou muset pryč.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!


















