Laboratoř na dřevěné „paneláky“: Dřevostavby smějí růst do větší výšky. Co dřevo vydrží v extrémních testech?
Dřív se spojovaly hlavně s montovanými domky a nekvalitním bydlením. Dnes jsou dřevostavby díky moderním technologiím jedním z největších trendů. Přesto tvoří v Česku sotva patnáct procent nové výstavby. To by mohla změnit nová pravidla, která od srpna dovolují stavět dřevěné domy až do sedmi pater – a v kombinaci se železobetonem ještě o patro výš. Stát si od toho slibuje, že se z českého dřeva bude víc stavět doma a nebudeme ho tolik jako surovinu vyvážet. Pro vysoké stavby ale musí konstrukce projít náročnými testy – ohněm, větrem i vodou. Jak probíhají a proč je trend stavět na klíč z panelů?
Dřív tu býval průmyslový areál, dnes brownfield na okraji Buštěhradu zdobí moderní budova v kombinaci dřeva a betonu. Její hlavní konstrukce je z lepeného lamelového dřeva a právě dřevo se tu i testuje. Sídlí tu totiž Univerzitní centrum energeticky efektivních budov. Několik desítek odborníků napříč obory tu v halách a laboratořích prověřuje stavební materiály v zátěžových zkouškách. Tady se dělaly i testy pro nové normy. Celkem 170 odborníků, od stavařů přes energetiky, elektrotechniky po strojaře tu v jedenadvaceti týmech a šesti odděleních simuluje, počítá a hodnotí situace, které by asi nikdo ve svém domě nechtěl zažít. Extrémní zátěž, vlhkost, vítr, výkyvy teplot i požáry.
„Testujeme celé spektrum stavebních prvků a konstrukcí ze dřeva. V mechanické laboratoři děláme testy únosnosti, jak moc se prohýbá při zatížení, jaké má dotvarování, což je u dřevěných prvků velmi důležitá vlastnost. Zkoušíme, jak jsou nejen dřevěné materiály prostupné vodní páře. Podle toho jsme schopni dobře predikovat případný vznik plísní, pokud by ta konstrukce byla špatně navržená. A testujeme i požární bezpečnost, máme požární laboratoř s pecí, kde zkoumáme reakci materiálu na oheň. Výsledky pak slouží nejen výrobcům při návrhu konstrukcí, ale promítají se i do samotných výrobků,“ popisuje ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) Českého vysokého učení technického v Praze Robert Jára.
Vlastnosti surového dřeva v různých podmínkách jsou samozřejmě známé a nepotřebují testy. Z rostlého dřeva lze vyrábět velmi odolné dřevěné prvky, třeba lepené lamelové dřevo nebo CLT panely. Dřevostavby vznikají z těchto upravených dřevěných prvků, kdy jsou z dřevěných lamel vyřezána slabá místa jako shluky suků a vše se pak k sobě slepí a vznikne například lepené lamelové dřevo. V Česku se typicky vyrábí tyto prvky z jehličnatých stromů. A právě u nich se testuje, co všechno vydrží a jak se dají spojovat.
Zátěžové zkoušky
Nejdřív míříme do mechanické laboratoře, která je doménou zejména týmu zkoumajícího statiku. „Zkoušíme ohyb, vzpěr, smyk a další. Tady máme třeba sestavenou konstrukci pro testování výstužných stěn, zatěžujeme konstrukci seshora, což simuluje zatížení ze stropu. A taky z boku, to simuluje zatížení větrem. Zde je důležitá deformace stěny, její tuhost. U každého testu je výsledek jiný, tady jsme zatěžovali 55 tunami v tlaku, než došlo k vybočení,“ popisuje Jan Pošta z týmu pro materiály a konstrukce budov.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
