Vraždy a porno na Whatsappu: Děti jsou přidávány do chatovacích skupin se závadným obsahem. Jak je chránit?
Přidej se, ať je nás tu co nejvíc! láká název skupiny na chatovací aplikaci WhatsApp uživatele. Nejčastěji děti pak do skupiny vstoupí a pozvou další své kamarády a spolužáky. Konverzace je naprosto nevinná, milá, plná gifů zvířátek či vzdělávacích videí. A pak přijde první pornografická fotka, rasistická zpráva nebo přání, aby všichni dostali rakovinu. Skupiny na WhatsAppu s podobným zývadným obsahem mezi mladistvými jsou opět v oběhu. Problémem jsou ale minimálně už posledních pět let.
Kdo za těmito skupinami stojí? A jak mají rodiče lépe chránit své děti, aby se k nim takové příspěvky nedostávaly? Do několika podobných skupin se dostala i dcera Diany Brož Sen. Desetiletá dívka má zakázané klasické sociální sítě, jako je Instagram, Facebook či TikTok. WhatsApp ale používá ke komunikaci s rodinou či kamarády. Brož Sen dceři i tuto aplikaci čas od času zkontrolovala, na první pohled ale nic nevhodného nenašla, takže podle svých slov žila v mylné představě, že je její dcera v bezpečí.
„Jenže můj manžel je učitelem druhého stupně na soukromé škole a jednoho dne všem vyučujícím i rodičům žáků přišla od vedení zpráva varující před těmito typy skupin. Nevhodný obsah ve whatsappových skupinách byl nalezen u dětí chodících do třetí a čtvrté třídy, a protože mám dceru stejného věku, samozřejmě mi to nedalo a telefon jsem jí prošla,“ popsala Diana.
Ve skupinách s názvy Přidej co nejvíc lidí či Přidej se, ať je nás tisíc, což děti vyzývá, aby do nich zapojily i své kamarády a spolužáky, mezi roztomilými gify nebo i edukačními videi a materiály Brož Sen objevila obsah nevhodný pro děti: dětskou pornografii, snímky vražd, propagaci nacismu, rasismu a hrubého násilí, včetně toho na dětech či zvířatech. Ve skupinách se také objevovaly falešné profily vydávající se za děti, případně i falešná videa s dětským hlasem, aby pachatelé přesvědčili děti, že jsou jejich vrstevníci. Zprávy v těchto skupinách byly nastaveny tak, aby se po určité době smazaly, většinou po půlhodině od odeslání. Skupiny jsou také často přejmenovávány či smazány, i když se posléze opět obnovují.
„Když jsem nevhodné skupiny a obsah v telefonu dcery našla, hned se rozbrečela a říkala, že se bála mi o tom povědět. Ze skupin se odhlásila nebo je ignorovala a podle všeho moc nevěděla, co s tím. Hned jsem jí vysvětlila, že se na ni nezlobím, že jen vše potřebuju vidět a vědět, abych ji mohla chránit. Varovala jsem ji, jak to může být nebezpečné a že to dělají lidé, kteří nejsou hodní a můžou využívat dětské naivity i nevědomosti a jakkoli toho zneužít. Už jsme na tohle téma samozřejmě v minulosti spolu mluvily. Stejně tak o tom, že za mnou může s čímkoliv přijít, ale je to stále malé dítě, které takovému jednání úplně nerozumí, takže její prvotní reakce byl strach, že udělala něco špatně, a bála se o tom mluvit,“ přiblížila maminka.
Stejně tak reagovali i potomci dalších rodičů, se kterými o tom Diana Brož Sen mluvila. Převládá překvapení a strach z toho, že samy děti udělaly něco špatně.
Samy o tom se svými rodiči nemluví, skupiny buď mažou, nebo je ignorují. Problém podobných závadných skupin řeší poradna E-Bezpečí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci minimálně posledních pět let. Typicky děti vůbec netuší, jaký obsah má skupina, kam je přidali jejich vrstevníci.
Zakladatel není jasný
To, že většina skupin je uzavřená a před rodiči tajena, dodává podle vedoucího projektu E-Bezpečí Kamila Kopeckého uživatelům falešný pocit anonymity a bezpečí. Jenže tím, jak bývají tyto skupiny vehementně sdílené mezi mladými uživateli, se stávají spíše veřejnými. „Řešili jsme například případ, kdy otec devítiletého chlapce objevil ve whatsappové skupině svého syna dětskou pornografii a nacistickou propagandu. V jiném případě se pak ve skupině pro třináctiaž patnáctileté děti objevovala videa propagující konzumaci alkoholu, marihuany a kratomu. Narazili jsme také na případ, kdy si mezi sebou žáci 1. stupně základní školy sdíleli zoofilní pornografii,“ říká vedoucí projektu E-Bezpečí Kamil Kopecký.
Problém tkví také v tom, že děti, na rozdíl od jiných sociálních sítí a platforem, mají na WhatsAppu uvedené telefonní číslo, proto je jednodušší je kontaktovat přímo. Podle průzkumu agentury NMS Market Research pro Nadaci O2 z roku 2023 mezi téměř pěti tisíci respondentů, mezi kterými byli rodiče i potomci, se téměř 170 tisíc českých dětí chová na internetu rizikově. Téměř čtyři z deseti dětí ve věku od osmi do patnácti let mají on-line kamaráda, kterého osobně neznají, nikdy ho neviděly a pouze si s ním píšou. Zároveň sdílejí své snímky i osobní informace. Nejde pouze o skupiny na WhatsAppu, ale i dalších aplikacích, jako je Telegram, Discord, který slouží především pro chatování mezi hráči videoher, či Snapchat. Kromě pornografie včetně té dětské či videí s násilím se mezi dětmi šíří i jiný obsah. Jedná se například o návody na riskantní chování, jako je třeba obcházení rodičovských zámků, sebepoškozování či extrémní diety. Nebo o příspěvky spojené s psychickými nemocemi: depresemi, úzkostí nebo poruchami příjmu potravy.
Některé skupiny jsou dokonce osobnější a objevují se v nich ponižující záběry konkrétních lidí, například spolužáka či učitele. Podle výzkumu NMS Market Research se s nějakou formou kyberšikany setkalo každé páté dítě. „Statisticky v průměrně velké školní třídě s touto zkušeností najdeme šest dětí. Čím jsou starší, tím častěji na tento jev narazily. Ve čtrnácti až patnácti letech má tuto negativní zkušenost již 35 procent dospívajících, dívky pak častěji než chlapci,“ uvedla výzkumnice NMS Tereza Friedrichová.
Co ale vede pachatele ke sdílení pornografie či videí vražd?
„Motivace osob, které do dětských skupin vkládají závadný obsah, je různorodá a často se překrývá. Problém komplikuje fakt, že často není jasné, kdo skupinu založil, může to být dospělý, dospívající, samotné dítě nebo někdo z jejich okolí,“ podotkl Kopecký.
Podle něj může stát za šířením podobného obsahu snaha šokovat, získat pozornost a postavení ve skupině, kdy se některé děti chtějí vytáhnout před vrstevníky. Kamil Kopecký například vzpomíná na případ, kdy se čtrnáctiletý chlapec chlubil sáčky s marihuanou a kratomem. Dalším faktorem může být nezralost a absence etických hranic, kdy si uživatelé neuvědomují, co jejich jednání může způsobit. Objevují se také záměrně šířené ideologie a nenávistné či extremistické postoje.
„Někteří pachatelé používají závadný obsah jako prostředek k získání osobních údajů, finančního prospěchu nebo k navázání kontaktu s dítětem za účelem jeho další manipulace. Podvodné aktivity mohou mít různé podoby, od phishingových odkazů až po snahu vylákat od dětí intimní fotografie, které jsou následně zneužity k vydírání,“ přiblížil Kopecký.
Rodiče musí regulovat přístup
Policie případy skupin na WhatsAppu se závadným obsahem řešila už v roce 2023, například v Ústeckém a ve Středočeském kraji. Statisticky je ale neeviduje, proto není možné říct, jestli jejich počet nyní narůstá. „Zatím ale větší počet podobných incidentů nezaznamenáváme. V budoucnu spíše očekáváme nárůst toho, že na aplikacích, jako je WhatsApp, uživatelé využívají veřejné kanály, na nichž sdílejí informace i s lidmi, které nemají v kontaktech, přičemž se v některých z nich objevily právě závadové materiály. Už několik případů máme evidovaných,“ podotkl mluvčí Policejního prezídia Jakub Vinčálek.
Do veřejných kanálů na aplikaci WhatsApp se může přidat každý uživatel, který má aplikaci staženou, přičemž jeho telefonní číslo a profilová fotka zůstávají skryté. Do kanálu smějí příspěvky posílat pouze správci či vlastníci. Tyto skupiny mohou být zaměřené na určitý zájem, třeba sportovní tým. Často ale děti vytvářejí vlastní kanály zaměřené na svou vlastní osobu a sdílejí i osobní informace. Posílání nevhodného obsahu do skupin tvořených především dětmi může být podle Vinčálka kvalifikováno jako ohrožování mravní výchovy dítěte, za což pachateli hrozí až dva roky vězení.
Podle daného obsahu se ale může jednat třeba o šíření dětské pornografie či projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv člověka. „Některé sociální platformy jsou rizikovější, třeba na Telegramu se podobný obsah velice sdílí. Nebo na OmeTV, na kterém se v reálném čase spárují dva náhodní uživatelé při videohovoru, se často stává, že se lidé obnažují,“ dodal Vinčálek.
Podle policie mají rodiče udělat elektronickou zálohu komunikace a nahlásit zprávy policii. „Pokud bude činnost kvalifikována jako trestný čin, policie má pak více nástrojů pro zjištění identity podezřelého, než když je učiněno pouze nahlášení provozovateli sociální sítě. Dále pak doporučujeme s dětmi řešit, jak se chovat v on-line prostředí, co se v něm může dít a jak postupovat, když se něco takového stane,“ podotkl policejní mluvčí.
Kamil Kopecký k tomu dodává, že rodiče musí být přítomni u on-line života svých potomků a aktivně se o něj zajímat. U menších dětí je nezbytné regulovat obsah, ke kterému mají na internetu přístup, například přes aplikace rodičovské kontroly či omezení přidávání do podobných skupin.
Děti potřebují jasná pravidla pro používání aplikací, s přibývajícím věkem rodiče musí svým potomkům více důvěřovat, upouštět od kontroly, ale stále vést dialog o bezpečnosti v kyberprostoru. Je nutné dítěti vysvětlovat i základy bezpečného chování na internetu, naučit ho nahlašovat závadné příspěvky samotným platformám. V případech trestného chování pak Kopecký radí uchovat důkazy, kontaktovat policii a dát vědět škole, případně zapojit další odborníky.
Diana Brož Sen své dceři při objevení závadného obsahu vysvětlila bezpečné používání Whats Appu a informovala třídní učitelku, protože si všimla, že ve skupinách jsou také dceřini spolužáci.
„Dostala jsem informaci, že se vše bude s dětmi ve škole řešit a že tyto nebezpečné skupiny již monitoruje policie, takže přímo na policii jsem nakonec situaci nehlásila. Skupiny jsem nejprve nechtěla mazat, abych měla případný materiál například pro policii, školu či média, nicméně dcera je bez mého vědomí smazala s tím, že to tam už nechtěla mít,“ dodala maminka.
Rizika, která hrozí dětem na internetu, si uvědomují i zákonodárci.
Evropská unie proto prostřednictvím Nařízení o digitálních službách (DSA), přijatého v roce 2022, ukládá přímo provozovatelům platforem a poskytovatelům vyhledávačů, aby přijali opatření k odhalování a odstraňování nelegálního obsahu, včetně materiálu, který by mohl poškodit děti, ať už jde o kyberšikanu, nebo sexuální materiály.
Děti by do skupin měly být přidávány pouze se svým výslovným souhlasem, akt také doporučuje zamezení stahování nebo pořizování snímků obrazovky u obsahu, který nezletilí sdílejí, aby se předešlo jeho nekontrolovanému šíření. Uživatelé budou mít možnost jednodušeji nahlašovat ilegální obsah.
Nahlášení bude muset doprovázet vysvětlení, proč je obsah nezákonný, a platforma podle právních předpisů dané země posoudí, zda je příspěvek nutné smazat. Při porušení pravidel firmám hrozí vysoké pokuty až do výše šesti procent celosvětového ročního obratu.
DSA vyžaduje, aby byl na národní úrovni ustanovený koordinátor, který pravidla bude vymáhat.
V Česku to má být Český telekomunikační úřad, jeho novou úlohou bude řešení konkrétních případů a vymáhání opatření po on-line platformách. Nutno podotknout, že je otázka, zda opravdu bude, jelikož DSA měla být implementována už loni v únoru. Opozice v čele s poslanci ANO a SPD ale bojkotuje přijetí zákona o digitální ekonomice Parlamentem kvůli údajné cenzuře a omezování svobody slova. Proto se Evropská komise rozhodla zažalovat Českou republiku spolu se Španělskem, s Kyprem, Polskem a Portugalskem za nedostatečné provádění nařízení o digitálních službách. Žalobou se bude zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
