Zabijácké houby: Přibývají nové nebezpečné druhy, které mohou i zabíjet. Hrozí nám „Last of Us"?
Mohou napadnout kůži i vnitřní orgány. Způsobit běžnou vyrážku, ale některé i závažné infekce. A stále častěji odolávají lékům. Nemoci způsobené houbami přispívají k úmrtí až čtyř miliónů lidí ročně. Přibývá závažných případů a prognózy varují před dále rostoucími počty. V současnosti nejobávanější je Candida auris, kvasinka odolávající běžné léčbě, která napadá orgány a může způsobit i smrt. WHO ji zařadila mezi nejnebezpečnější houby současnosti. Apokalypsy se podle odborníků sice bát nemusíme, na odolné patogeny je ale třeba se připravit. Vývojem léků i osvětou mezi lékaři.
Může člověka napadnout zvenku a objevit se na kůži. Ale také zevnitř a prorůst do trávicí trubice, sliznice a dalších orgánů. Když se v roce 2009 objevila v Japonsku kvasinka Candida auris, nikdo netušil, jak rychle se z ní stane globální strašák. O pár let později se objevila ve Spojených státech, dnes už je v desítkách zemí – a jeden potvrzený případ má i Česko. Chová se jinak než většina známých hub. Běžné léky na ni často nezabírají. Ani běžné nemocniční dezinfekce. Pro většinu lidí nepředstavuje velké riziko. Ale u oslabených pacientů – třeba po operacích, s poruchou imunity nebo na jednotkách intenzívní péče – může být smrtelná. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí může být v těchto případech úmrtnost až 60 procent. Pro lékaře a výzkumníky je tak důvodem být ve střehu. A nejen ona.
„My jsme teď pod takovým kobercovým náletem nových patogenů a hodně z nich jsou houby. Různé Cryptococus, Histoplasma, Aspergilus. Invazívní mykózy po celém světě, jichž je obrovský nárůst. A Candida auris je možná nějaký takový ,The Last of Us‘(sci-fi seriál, v němž zmutované houby napadají lidi; pozn. red.) organismus, protože na ni nezabírají běžné léky a má vysokou smrtnost. Co je v seriálu samozřejmě nesmysl, je, že houba, která napadá hmyz, by najednou mohla napadnout člověka. Víme z evoluční biologie, že to nejde,“ říká vedoucí laboratoře genetiky a metabolismu hub Mikrobiologického ústavu Miroslav Kolařík, s nímž se potkáváme v laboratořích ústavů Akademie věd.
Právě tady se zkoumají kvasinky, bakterie a plísně. V projektu MycoLife ve spolupráci s dalšími experimentálními ústavy napříč kraji testují, jak moc jsou nové houby toxické, jestli a jaký efekt mají na neurodegenerativní onemocnění. Tady také zkoumají i to, jaké další nemoci způsobují a jak se šíří. „Dostáváme izoláty patogenů přímo od pacientů a identifikujeme je pomocí molekulárních genetických metod. Díky tomu máme přehled o tom, co se aktuálně v Česku vyskytuje. Také se díváme na potenciální zdroje infekcí ve volné přírodě dřív, než skočí na člověka. To zahrnuje výzkum volně žijících savců. Zjistíme, co mají na kůži, a houby identifikujeme. To množství nových druhů nás úplně fascinovalo, z jedné lokality jsme schopni najít třeba šest nových druhů potenciálně patogenních hub. To, jestli mohou napadnout člověka, se většinou nedá přímo otestovat, jsou to nepřímé testy. S ohledem na to, jaké počty nových typů hub se objevují, se vyvíjejí i nové typy léků z hub,“ popisuje Miroslav Kolařík.
Nebezpečné houby
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
