Jazyková revoluce ve školách: Angličtina od první třídy, druhý jazyk od šesté. Nutnost, nebo velká zátěž?
Ministerstvo školství chce v připravované reformě vzdělávání posílit cizí jazyky. Povinnou angličtinu by měly mít všechny děti už v 1. třídě. Dnes je to volba škol, povinný je cizí jazyk až od třetí. A měnit se má i systém výběru druhého jazyka na II. stupni. Podle ministra Mikuláše Beka (STAN) je to nutnost, protože děti v jazykové vybavenosti zaostávají za znalostmi dětí z jiných zemí Evropy. Podle kritiků ale změny mohou přinést i víc škody než užitku. Ze škol zní, že na to nejsou připraveny, a to hlavně proto, že už teď mají problém sehnat pro výuku kvalifikované lidi. Jak to dnes vypadá v praxi a co vše by se mělo změnit? Vydali jsme se na reportáž do konkrétní školy, kde se zatím prvňáci angličtinu v první třídě neučí.
Kdysi to bývala typická malotřídka, s rozrůstáním obce se však ze základní školy ve středočeském Hradištku nedaleko Prahy stala plně organizovaná škola s prvním a druhým stupněm a moderním vybavením. Patří ale zhruba k polovině v Česku, kde se dnes děti běžně angličtinu v první třídě neučí. Začínají později, a ne v samostatném předmětu. Ve druhé třídě ji tu mají v rámci párové výuky ve výtvarné výchově. Při naší návštěvě se zrovna děti chystají na odpolední jarmark a advent a tomu odpovídá i výuka. Tématem jsou Vánoce. Paní učitelka výtvarné výchovy na ně mluví česky, kolegyně angličtinářka anglicky. „Vždycky se dopředu domluvíme, co ona má v plánu, a já k tomu na závěr doplním program v angličtině. Třeba na podzim, když byl svatý Martin, tak děti malovaly obrázky koně a na konci hodiny jsem nakreslila koně bez ocasu a chtěla po nich, aby obrázek doplnily. Rozdělily se do dvojic, jeden si zavázal oči a ten druhý ho anglicky navigoval, kam to má nakreslit. Používal slova jako left, right, up, down. Během hodiny takto procvičíme tak pět slov, ne víc,“ popisuje učitelka angličtiny Jana Černá.
Dobrovolně v tandemu
Klasickou hodinu angličtiny tu tak děti mají až od třetí třídy, což je dnes státem daná povinnost. Jestli s výukou cizích jazyků škola začne dřív a jakým způsobem, je na ní. A proč v Hradištku nezačíná už od první třídy? Podle ředitele Ondřeje Hynka hned z několika důvodů. „Ve třetím ročníku jsou ty výstupy pro všechny děti stejné a z mé zkušenosti to tak většinou bylo v klidu dosažitelné. Bylo nakonec vlastně jedno, jestli žák měl angličtinu od první třídy, nebo až ve třetí. Se třeťáky se toho zvládne hodně, už jen proto, že umějí číst, psát, počítat a nasávají jako houby. Další faktor je i to, že vidíme, jak se hodně řeší odklady, vývojové poruchy učení, hodně dětí má vývojové poruchy řeči. Mají mnohdy problém mluvit a vyjadřovat se česky a angličtina je k tomu pro ně velká zátěž, bere jim kapacitu na to, aby zvládly na začátku ten základ. A poslední a zásadní věc je, kdo to bude učit, jak to bude učit a čeho se tím má dosáhnout,“ říká ředitel Základní školy Hradištko Ondřej Hynek.
V Hradištku se stejně jako jinde potýkají s nedostatkem kvalifikovaných učitelů nejen pro cizí jazyky. Podle ředitele se rodiče na angličtinu v první třídě samozřejmě ptají a žádají ji, škola se ji proto snaží nabídnout alespoň jako kroužek a právě tandemovou výuku ve výtvarné výchově. „V první a ve druhé třídě máme spolupráci s externí organizací, jež nabízí jednou týdně kroužek angličtiny. To je možnost pro rodiče, kteří o to mají zájem a jsou ochotni si za kurs zaplatit. Vždycky, když máme schůzky pro rodiče budoucích prvňáků, tak řeší, jestli máme angličtinu od první třídy a proč ji nemáme. Říkáme jim, že nabízíme tohle. Kroužek máme takto několik let, párovou výuku první rok, takže teprve budeme zjišťovat, jaký to má dopad,“ říká ředitel ZŠ Hradištko.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
