Reportáže
Jazyková revoluce ve školách: Angličtina od první třídy, druhý jazyk od šesté. Nutnost, nebo velká zátěž?
3 komentáře
Josef124
0
Podle mě je to zbytečný. Já vím, že se děti nejlíp učí do puberty, ale zase co je moc, to je moc. Já bych nechal angličtinu až od 2. třídy, až si zvyknou ve škole. Přeci jen je to pro ně velký šok a ta první třída je za mě hodně seznamovací. Syn si třeba z první třídy nejvíc pamatuje to, jak dostal novou aktovku k Vánocům, kterou jsem mu objednali z https://www.stil.cz/ , ale co se učili, to skoro neví 
.
.
Ve výsledku nebudou umět ani pomalu jazyk své země. Ono když něco takového, musíte mít kvalitní učitele a to většinou nemáme, co se týká Aj, tak je to stejná bída, kterou jsem zažila jako dítě. Bavíme se o běžných ZŠ . Jinak místo přidání jazyka by se měl rozvíjet i pohyb, protože to je také dost tragické, ale na to se nějak nehledí.
Uceni cizich jazyku pokladam za nesmirne dulezite .
Sam jsem po valce zacinal s rustinou od 3.tridy v r. 52 a pak s francouzstinou a anglictinou asi od 8 tridy ne v pravidelnych vyucovacich hodinach ale " v zajmovych krouzcich".
Aby se clovek naucil nejakou cizi rec "bez akcentu" , musi s ni zacit jako male dite.
Treba Henri Kissinger se narodil v Nemecku a az v 16 letech prisel do USA , kde se posleze stal az ministrem zahranici , coz je v USA fta nejvyssi unkce , kterou muze immigrant ziskat . (President se musi narodit v USA.)
Presto , ze Kissinger mluvil anglicky velice dobre semanticky , kazdy okamzite pozna , ze anglictina neni jeho materstina, neb toho cizineckeho prizvuku ( nemeckeho) se ani ve svych 90 letech nezbavil.
Moje 1. rec je nyni nemcina a v pisemnem projevu nepozna nikdo , ze jsem imigrant , v ustnim projevu se to pozna pak nejpozdeji "v 3. vete " neb jsem s nemcinou zacinal az po me emigraci pred 50 lety , kdyz mi bylo asi uz 31 , coz je pozde.
Proto je moje vyslovnost anglictiny i francouzstiny mnohem lepsi, neb jsem s temito jazyky zacinal jako dite.
Krom toho jsem se ucil i spanelstinu v Madridu a portugalstinu v Lissabonu -spanelstinu miluju, a moc rad mluvim , porugalstinu jsem ale hodne zapomnel, neb cizi rec se musi velmi intensivne a casto opakovat.
Sam jsem po valce zacinal s rustinou od 3.tridy v r. 52 a pak s francouzstinou a anglictinou asi od 8 tridy ne v pravidelnych vyucovacich hodinach ale " v zajmovych krouzcich".
Aby se clovek naucil nejakou cizi rec "bez akcentu" , musi s ni zacit jako male dite.
Treba Henri Kissinger se narodil v Nemecku a az v 16 letech prisel do USA , kde se posleze stal az ministrem zahranici , coz je v USA fta nejvyssi unkce , kterou muze immigrant ziskat . (President se musi narodit v USA.)
Presto , ze Kissinger mluvil anglicky velice dobre semanticky , kazdy okamzite pozna , ze anglictina neni jeho materstina, neb toho cizineckeho prizvuku ( nemeckeho) se ani ve svych 90 letech nezbavil.
Moje 1. rec je nyni nemcina a v pisemnem projevu nepozna nikdo , ze jsem imigrant , v ustnim projevu se to pozna pak nejpozdeji "v 3. vete " neb jsem s nemcinou zacinal az po me emigraci pred 50 lety , kdyz mi bylo asi uz 31 , coz je pozde.
Proto je moje vyslovnost anglictiny i francouzstiny mnohem lepsi, neb jsem s temito jazyky zacinal jako dite.
Krom toho jsem se ucil i spanelstinu v Madridu a portugalstinu v Lissabonu -spanelstinu miluju, a moc rad mluvim , porugalstinu jsem ale hodne zapomnel, neb cizi rec se musi velmi intensivne a casto opakovat.