U Krajského soudu v Ústí nad Labem byl ve čtvrtek 23.listopadu vynesen zlomový rozsudek z hlediska českého práva. Poprvé byli díky novele paragrafu 302a Trestního zákona, která platí zhruba dva roky, odsouzeni podnikatelé za to, že chovali takzvaná hospodářská zvířata, v tomto případě skot, v nevhodných podmínkách a špatně, takže zvířata prokazatelně trpěla jak psychicky, tak hlavně fyzicky.
Jednatel společnosti Ekochov CMN František Horn, který byl u soudu na rozdíl od také obžalovaného bývalého ředitele Antonína Hajzlera přítomen, byl odsouzen k pěti letům odnětí svobody. Hajzler k sedmi letům. Oba odsoudil k zákazu chovu zvířat po dobu deseti let. Právnická osoba Ekochov CMN pak dostala pokutu pět milionů korun. Rozsudek není pravomocný, všichni včetně státního zástupce si ponechali lhůtu na odvolání.
Krkavci nosí smrt
Během let 2021 a 2022 uhynulo v ekochovu trýznivou smrtí hlady, žízní, na vnitřní i vnější zranění a na neošetření při zdravotních obtížích přes 300 krav včetně březích a telat. Závěry pitev potvrdily, že zvířata neskutečně trpěla a byla ponechána svému osudu. Březí krávy umíraly nejen hlady, ale také na komplikace při porodech, mnohdy s roztrženými dělohami nebo s mrtvým teletem, které při porodu uvízlo v jejich porodních cestách a viselo jim napůl z těla ven… Nikdo jim nepomohl, nikdo se o stav zvířat v dané době nezajímal. Ostatní zubožená zvířata, která mezi sebou bojovala o jídlo a vodu na život a na smrt a umírala pomaleji, byla všemu přítomna a mrtvá těla mezi nimi ležela.
Příčinou hrůzné situace na farmě byla jak podle obžaloby, tak dle znalce i odborníků z praxe kombinace neznalosti chovu skotu a nezájem o kvalitu života zvířat. Firma přitom postupně načerpala dotace převyšující 200 milionů korun a kontroly u ní ani v oněch inkriminovaných letech (dokonce ani kontroloři společnosti Abcert, jež certifikuje ekologické zemědělství a bioprodukci) prý nenašly vážnější nedostatky.
Přitom si i místní obyvatelé stěžovali na hejna krkavců, kteří se nad hynoucími kravami slétali, a dokonce napadali zesláblé krávy během porodů, čímž v některých případech podle pitev přispěli ke smrti jak krav, tak novorozených telat.
Antonín Hajzler dokonce doufal, že na krkavce svede hlavní vinu, což se mu ale i díky pitvám několika desítek uhynulých zvířat a jejich jednoznačným závěrům nepovedlo. Podle znalce docenta Luďka Stádníka šlo o zásadní nedostatky ve výživě a péči o zvířata, což podle něj odpovídá porušení zákona na ochranu zvířat.
Zvíře je živý tvor
Z popisu situace ze spisu a z pitevních nálezů bylo zřejmé, že zvířata trpěla dlouhodobě a nešlo o selhání jednoho či dvou zaměstnanců “v terénu” – neboť šlo o extenzivní chov na pastvinách v Krušných horách.
U soudu opakovaně zaznívalo jak z úst státního zástupce, tak nakonec během vyhlašování rozsudku a jeho zdůvodnění i předsedy senátu Ondřeje Peřicha, že zvířata byla brána jen coby materiál k získávání peněz, a ne jako živí tvorové.
Sám František Hort to mimoděk potvrzoval tím, jak o dané situaci hovořil – zdůrazňoval, kolik ho to všechno stálo, že ho to štve, ale ani jednou neprojevil lítost směrem ke zvířatům. Většina účastníků líčení s výjimkou žalobce, soudce, jednoho chovatele v pozici svědka a docenta Stádníka koneckonců hovořila o zvířatech jen jako o kusech a o “tom”. Právní zástupkyně Antonína Hajzlera pak ve své závěrečné řeči tvrdila, že zákon, který se zde hodlá proti jejímu klientovi uplatnit, má přece chránit koťátka a pejsky, a ne krávy nebo hospodářská zvířata vůbec.
Podle soudce Peřicha a jeho senátu se ale Hort, Hajzler i firma dopustili toho, že: “Chovali zvířata v nevhodných podmínkách a tím ohrožovali jejich život, nebo jim způsobovali značné útrapy, tímto jednáním způsobili smrt většímu počtu zvířat, čímž spáchali zvlášť závažné zločiny chovu zvířat v nevhodných podmínkách dle paragrafu 302a…”
Státní zástupce Tomáš Skála sice navrhoval pro právnickou osobu přísnější trest, ale celkově byl spokojen: “Budiž tento rozsudek výstrahou všem rádoby chovatelům, kteří mají zvířata pouze jako zdroj obživy a neberou je jako živá zvířata, která mohou cítit bolest a trpět.”
O co v Ekochovu CMN šlo? Proč a v čem je rozsudek tak převratný? Jak je možné, že tolik kontrol nenašlo pochybení ve vedení farmy, na níž po dobu několika měsíců umíraly stovky krav? Nejen o tom v reportáži v jednom z následujících vydání Reflexu.
