Jak probíhal listopadový převrat v roce 1989 v armádě? Pod zeleným povrchem doutnala nespokojenost. Velitelé museli vzít na vědomí hrozbu politické změny a poprvé i názory vojáků základní služby. Což bylo do té doby něco nepředstavitelného.
Převažující postoje ve velitelském sboru československé armády v listopadových týdnech v roce 1989 lze označit za krajně konzervativní. Neobjevil se tam jediný případ podpory občanského protestního hnutí. Asi by se to ani nedalo čekat. Samostatné jednání by bylo v rozporu s dosavadní praxí v armádě. Vojenský deník Obrana lidu naopak tehdy přinášel obvyklé „ohlasy“ z útvarů. Autoři v nich odsuzovali narušování veřejného pořádku, demonstrace, chaos, výzvy ke generální stávce a politické požadavky studentů, v nichž rozpoznali „patrný vliv protisocialistických skupin“. List se snažil i v redakčních komentářích kanalizovat radikalismus do žádoucího „dialogu“ pod řízením Komunistické strany Československa a Socialistického svazu mládeže.
ZÁMĚRNÁ IZOLACE
V sobotu 25. listopadu 1989 odpoledne však vojenské útvary obdržely šifrovanou zprávu o výsledcích mimořádného zasedání ÚV KSČ v Praze. Nejasně se zde uvádí: „Návrh čelit útokům protisocialistických sil rozhodnými opatřeními, včetně mocenských prostředků – jednomyslně nepřijat.“ Na den plánované generální stávky v pondělí 27. listopadu se měly konat na útvarech schůze. Tak se měli vojáci zaměstnat a nemohli se stávky zúčastnit.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
