Ne všechny vinyly a cédéčka, které už neposloucháte, patří do popelnice

Ne všechny vinyly a cédéčka, které už neposloucháte, patří do popelnice Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Máte doma poklad? Ne všechny vinyly a cédéčka, které už neposloucháte, patří do popelnice

Před dvěma lety se mi rozbil CD přehrávač. Nový jsem si dodnes nekoupil, a to hudbu poslouchám několik hodin denně. Ať žijí počítače! Tak co s rozsáhlou sbírkou cédéček a vinylů? Je to všechno jen hromada zaprášených krámů, nebo se mezi nimi ukrývají drahocenné klenoty? Otázka je jasná – jakou cenu má dnes hudba, za kterou člověk kdysi riskoval třeba i konflikt se zákonem?

Ten, kdo žil za normalizace a měl rád hudbu, obyčejně skupoval veškeré tuzemské zajímavé nahrávky, jak na smilování čekal na příležitostné licenční vydání zahraničních kapel (tuzemskou podobu Dark Side of The Moon od Pink Floyd, Abbey Road od The Beatles, Wheels of Fire od skupiny Cream či záznam koncertu ve Woodstocku měl doma snad každý, kdo to někdy s muzikou myslel jen trochu vážně), ti netrpělivější navštěvovali vyhlášený antikvariát v Dlážděné ulici, nejodvážnější podstupovali riziko zadržení příslušníky Veřejné bezpečnosti při raziích na nelegálních burzách. Hudba zkrátka byla nedostatkovým zbožím a člověk za ni byl ochotný dát poslední peníze.

A pak přišel rok 1989 a vše bylo rázem k mání – kompletní diskografie jakéhokoliv interpreta k dispozici na tradičním vinylu, aktuální novince v podobě kompaktního disku či na kazetě do walkmana. Tomu se zkrátka nedalo odolat! Kdo mohl tenkrát tušit, že jednou přijde Steve Jobs a všechno nám (prostřednictvím iPodu) strčí do kapsy. Takže ty kdysi tak obtížně a draze nakupované desky a cédéčka dnes v poličkách domácích knihoven zapadají prachem. Snad každý už někdy řešil, co s hromadou nahrávek, které už si roky nepustil. Se svou celoživotní sbírkou není ani trochu snadné se rozloučit. Pokud se však k tomuto kroku člověk nakonec přece jen rozhodne, měl by dříve, než zamíří do nejbližšího hudebního bazaru, nechat svou kolekci prohlédnout někým, kdo má detailní přehled o tom, které nahrávky mají jakou cenu a jaké patří do popelnice. Anebo se podívat na webové stránky discogs.com, kde jsou uvedené nejnižší, nejvyšší i průměrné ceny, případně na aukro.cz; tady je ovšem třeba zaměřit se jen na přehled úspěšně skončených aukcí – to, že někdo požaduje za určitou desku dvacet tisíc, ještě neznamená, že najde kupce. Ostatně opravdu drahých desek není mnoho – ovšem existují a často jde o velmi překvapivé tituly!

Opět v módě

„Vinyly jsou dnes v módě, takže spousta lidí, kteří našli někde na půdě po rodičích sbírku desek, si myslí, že až je odnesou do bazaru, dostanou za ně majlant. Opak je pravdou – naprostá většina desek je prakticky neprodejná,“ říká Ivan Ivanov, hudební publicista, sběratel a znalec problematiky vinylů.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!