Jiří Rusnok: Nemůžeme tady řešit problémy nebo rozkvět podnikání premiéra. Od toho tady vláda není
Desítky miliard navíc do zdravotnictví, pětimiliardový „dáreček“ důchodcům nebo další výdaje, které státu zákon vůbec nenařizuje. Jiří Rusnok tvrdí, že vláda měla prostor připravit úspornější rozpočet, aniž by musela zastavovat dálnice nebo jiné klíčové investice. „Kdyby se tyhle věci dělaly férově, tak i v tom rozpočtovém omezení, které tady samozřejmě objektivně máme, by se dal připravit lepší rozpočet,“ uvedl bývalý premiér, ministr financí a guvernér České národní banky v Prostoru X.
Rusnok připomněl, že vláda navýšila platby za státní pojištěnce o více než dvacet miliard korun, přestože jí to podle něj zákon neukládal. „České zdravotnictví se nehroutí. Když se podíváte, kolik do něho nateklo peněz za posledních pět let od covidu, jeho výkony jsou plus minus stejné,“ řekl. Prostor podle něj existuje ve zvyšování efektivity a produktivity systému. „Tak proč se tam leje dvacet něco miliard?“ ptal se.
Podle Rusnoka za tím stojí mimo jiné politická citlivost zdravotnictví a síla jeho lobby: „Lobbing toho oboru je obrovský a pak v tom podniká pan premiér.“ Právě tuto souvislost s obchodními zájmy Andreje Babiše ostře odmítl jako argument pro veřejné výdaje. „To přece nemůžeme řešit problémy podnikání nebo rozkvět podnikání pana premiéra. Od toho tady snad vláda není. Takže to je špatně,“ řekl.
Dárek za miliardy
Podobně kritický byl i k jednorázovému dvoutisícovému příspěvku důchodcům, který má stát zhruba pět miliard korun. „Na co dávají dvoutisícový dáreček všem, i těm, kteří to vůbec nepotřebují?“ ptal se. Připomněl, že Česko má jednu z nejnižších měr chudoby ve stáří a pomoc by podle něj měla mířit na konkrétní lidi prostřednictvím sociálního systému. Zároveň ale uznal, že samotný návrh rozpočtu je proti minulosti otevřenější. „V tom bych asi i tu vládu pochválil, že tenhle rozpočet vypadá transparentněji a vlastně pravdivěji,“ uvedl. Za dostatečnou obhajobu vysokého schodku to ale nepovažoval.
Co podle Jiřího Rusnoka nesedí na Babišově tvrzení, že by si Češi mohli ze svých úspor „koupit stát“? Proč se mohou náklady na státní dluh dál zvyšovat, i kdyby nové schodky začaly klesat? Kolik z téměř čtyřsetmiliardového deficitu skutečně míří na investice a kolik už jen na běžný provoz? A proč za vysoké deficity nezaplatí jen další generace, ale dopad můžeme pocítit i my? Pusťte si celý Prostor X s Jiřím Rusnokem.
