Že by Státní ústav pro kontrolu léčiv neplnil povinnosti, slyším poprvé, pozastavuje se jeho dosavadní ředitelka Irena Storová nad kritikou ministra Válka. Ta zaznívá krátce po jejím odchodu z funkce, přitom osobní setkání s šéfem rezortu zdravotnictví, ani hodnocení její práce nenasvědčovala tomu, že by selhávala. Lékový ústav není podle ní všespásný, je jedním z řady subjektů ovlivňujících dostupnost léků, nezajišťuje jejich výrobu a systém, jehož vznik Storová iniciovala, informuje pouze o dodávkách léčiv do ČR, nikoli o tom, kde jsou v prodeji. „Aby tohle mohla dělat státní instituce, tzn. mít online připojení na skladové zásoby v lékárnách, je potřebná legislativa a taky vůle a upřímně, když jsme o tom v minulosti jednali s lékárníky, většina z nich tomu nebyla příliš nakloněna,“ říká.
Neteční dlouhodobě zůstávali k návrhům ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv také zákonodárci. „My můžeme jenom dávat podněty, co z praxe vidíme, že by třeba bylo žádoucí. Už to, že proběhla celá řada jednání, kde jsme prosazovali spoustu věcí, tak je důkazem toho, že jsme situaci vnímali, ale musí tu být ta zákonodárná moc,“ vysvětluje Irena Storová, co mimo jiné limituje tzv. market report v tom, aby pacienty uchránil před zoufalým obvoláváním lékáren, které ze své předchozí profese farmaceutky dobře zná.
Na místě podle ní není ani vinit lékový ústav z byrokracie, kterou brzdí celý trh. „Když jsem nastupovala do úřadu, tak se nejvíce kritizovalo, že by revize cen léků a jejich snižování měly být intenzivnější a rychlejší, dneska je naopak kritizováno, že jsou léky levné. Ale je potřeba říct, že SÚKL postupuje podle legislativy, to znamená, má přesně dáno v legislativě, jakým způsobem to má dělat, kdy má třeba spouštět revize, které právě mají za cíl úspory, a obrovské množství podnětů na snižování úhrad a cen taky dávají zdravotní pojišťovny. Nikdy jsme to nezdržovali, a hlavně jsou tam účastníci řízení, kteří do toho vstupují, a i oni jsou zodpovědní za délku trvání toho správního řízení,“ brání se.
Už tak komplexní proces ještě zatížily poslední roky plné nejistoty. „Na začátku byl covid, tam se rozkolísaly výroby, propouštěli se zaměstnanci, celé logisticko-distribuční řetězce se rozházely, takže tam to tak nějak začalo, do toho přišla energetická krize, začaly se zdražovat všechny vstupy, ale výstupy jsou stejné, možná i nižší. Teď bude určitě potřeba se podívat na ten cenově úhradový systém a možná to bude chtít opravdu nějakou výraznou revizi a výraznou změnu myšlení v tomhle ohledu, který jsme tady doposavad měli. Celá léta tady byla touha, abychom opravdu co nejvíce stlačili ceny a úhrady léčiv dolů, a teď jsme se už podle mě dostali do té míry, kdy dál už to není žádoucí, pokud tady opravdu chceme mít širokou nabídku léků tak, jak jsme na to byli zvyklí,“ upozorňuje Storová, podle které tržní prostředí destabilizují i zprávy, že je některých komodit nedostatek.
Na druhou stranu připouští, že by lhala, kdyby tvrdila, že v následujících měsících bude vše dobré. „Výpadky léků budou. To ostatně přiznávají všichni, kteří se nějakým způsobem v té oblasti orientují. Možná se srovná situace s penicilinem, budou výpadky zase jiných léků, to je prostě fakt a bude potřeba se s tím co nejlépe vypořádat,“ dodává.
Čím Češi přispěli k výpadku antibiotik? Jaké léky bychom se měli naučit nahradit? Jakým způsobem lze obejít zákaz vývozu nedostatkových léků? Nebo jak chtěl usnadnit lidem život předchůdce současného ministra zdravotnictví Adam Vojtěch? Na tyto a další otázky odpovídala bývalá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
