K překonání mezidruhové bariéry dochází u virů poměrně často, říká epidemiolog Rastislav Maďar. Ne nutně musí vždy přenos znamenat celosvětový problém. „Pokud to zůstane někde na venkově v Číně, tak tam umře pár lidí na záhadné horečnaté onemocnění, ale nikdo to dál neřeší. Pokud se ale současně stane to, že se někdo dostane do lidnaté oblasti, například do velkého města jako je Wu-chan na tržiště, tak odtamtud to šíření může rychle akcelerovat. Takže jsme v podstatě v rukách náhody a jediné, co nám zbývá, je být poctivě připraven,“ konstatuje s tím, že Česko zkušenost s covidem příliš nepoučila. Přitom řada jeho zahraničních kolegů registruje množství savců nakažených virem ptačí chřipky H5N1, který by mohl způsobit globální pandemii poměrně jednoduše.
„Upřímně jsem doufal, že poučení v této fázi bude daleko větší,“ netají se epidemiolog Rastislav Maďar svým rozčarováním nad tím, co Češi vyvodili z covidové krize, ať už na individuální, nebo celostátní úrovni. Přestože Světová zdravotnická organizace odvolala globální stav zdravotní nouze teprve před třemi měsíci, základní preventivní opatření, ke kterým patří odstup a nošení respirátoru v případě příznaků respirační nákazy, u nás vzala za své už dávno. „Všichni jsme z toho byli vyčerpaní a nikdo se k tomu nechce vracet, ale poučení musí nastat, a ne, že se budeme plácat po ramenou, jak skvěle jsme co zvládli, ale naopak vypíchnout věci, které se nepovedly, a proč se nepovedly, a zanalyzovat, aby se příště nestaly, protože mrtvých nemuselo být 40+ tisíc, ale daleko méně, a to se nám příště nemusí stát,“ upozorňuje.
Fakt, že tuzemské zdravotnictví v dramatických obdobích srovnatelných s válečným stavem nezkolabovalo, přičítá jeho robustnosti, i tak to ale bylo občas na hraně. „Byl jsem součástí krizového štábu kraje a řešili jsme, že kdyby zkolabovalo spalování mrtvol, že se může teoreticky využít lední plocha v hokejové aréně a podobně. Takže šlo o mimořádnou událost a naštěstí k tomu nedošlo,“ připomíná nejtragičtější scénáře, kdy jen za březen 2021 umřelo nejvíc lidí od 2. světové války, a odmítá kritiku, která padala na adresu biologa Jaroslava Flegra, jenž tehdy predikoval mrazáky na mrtvé v ulicích. „Ono to tak mohlo být, ale pan profesor v těch výpočtech možná nezohlednil to, že když je skutečně špatně, tak ten vývoj zastaví to, že se populace vyleká a začne sama bez ohledu na jakékoliv příkazy a zákazy uplatňovat určitou autoregulaci,“ vysvětluje Maďar a současně dodává, že Čechům musí být hodně zle. Do té doby doporučení ignorují a povinnosti vymýšlí, jak obejít.
Zpětně bagatelizovat závažnost situace by se nám nemuselo vyplatit už proto, že k šíření nákaz dochází pod vlivem náhodných faktorů. Teorii, že byl koronavirus uměle vytvořený, nepovažuje za relevantní. „K tomu skutečně žádná data, ani náznak pravděpodobnosti nejsou. Pokud to někdo říká, tak asi chce být zajímavý jenom do médií, nebo pro nějaké své sledující na sociálních sítích,“ má jasno.
Co českému systému ochrany veřejného zdraví chybí? Jaký je nejpravděpodobnější transfer viru ptačí chřipky na člověka? V jakém stavu je české zdravotnictví a kudy dál? Nebo jakým způsobem se studenti ostravské medicíny učí pracovat s umělou inteligencí a měli by se bát, že je moderní technologie připraví o práci? Na tyto a další otázky odpovídal ve speciální sérii rozhovorů Prostor Meltingpot X natočené během festivalu Colours of Ostrava epidemiolog a děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.
