Osmnáct let starý rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně za 25 stanic vysílajících nonstop je smutné číslo, myslí si generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Jak moc neadekvátní je, mu došlo, když si nedávno kupoval cappuccino v automatu českobudějovické nemocnice, které stálo o 10 Kč víc. „Vím, že není ideální doba, to si uvědomujeme všichni, na druhou stranu my na ten poplatek čekáme opravdu x let a čekat pořád na tu vhodnou a dobrou dobu, je jako čekání na Godota,“ říká. Kromě navýšení částky by podle něj bylo také spravedlivé rozšířit skupinu plátců čítající tři miliony domácností. Řada posluchačů totiž konzumuje obsah veřejnoprávního média bezplatně online, na což zákon z roku 1991 nemyslí.
Ještě citelnější dopady než dvě dekády neměnný rozhlasový poplatek by na provoz Českého rozhlasu mělo zrušení daňové výjimky, která platí do konce roku 2024. To by mohlo veřejnoprávní médium přivést do reálných existenčních problémů, přišlo by totiž o 5 % svého rozpočtu. „Ono se často říká, že máme dvě miliardy a že to je strašně moc peněz. Ano, na druhou stranu si uvědomme, že tam je celá řada poplatků, které musíme zaplatit mandatorně, povinně. Jsou to vysílače, které stojí velké peníze, jsou to věci, které souvisí s energií atd. Z toho rozpočtu máte v podstatě zhruba sedm set, osm set milionů korun na to, abyste zafinancoval celý provozní rok. Tam už by těch 120 000 000 Kč velmi výrazně chybělo,“ přiznává generální ředitel René Zaoral s tím, že zůstává optimistou a nechce kolegy strašit.
V praxi by nejčernější scénář znamenal nejen propouštění, ke kterému musel na rozdíl od svých předchůdců přistoupit už před pěti lety, ale také redukci výroby. „Pokud by nedošlo k navýšení poplatku, nebo kdyby nebyla zachována ta daňová výjimka, tak to je jedna z těch věcí, kterou budu muset udělat, a to znovu pokračovat ve snižování pracovních pozic. Museli bychom začít omezovat služby. To jsme doposud neudělali, my jsme nechtěli, aby obětí toho nezvyšování poplatku byli posluchači, takže pořád vysíláme v poměrně širokém portfoliu služeb, což bychom museli změnit. Museli bychom začít některé stanice rušit, museli bychom se bavit o tom, jestli nesdružovat mnohem více regionální stanice, jestli nepropojit stanici Dvojka s regiony, jestli nehledat ještě větší synergie mezi Radiožurnálem a Plusem a tak dál. Samozřejmě když rušíte služby, tak s tím rušíte i některá pracovní místa. Takže to jsou věci, ke kterým bychom museli přistoupit. Máme symfonický orchestr, který by určitě neměl 100 hráčů, museli bychom u něj minimálně o nějakých 20 hráčů jít dolů, na druhou stranu tím ten orchestr ztrácí áčkovou bonitu a stává se béčkovým orchestrem,“ nastiňuje úsporná opatření, ke kterým by se musel sáhnout, navíc ve chvíli, kdy je Český rozhlas historicky ve své nejlepší kondici a na špici důvěryhodnosti.
Za klíčové k tomu, aby si udržel silnou pozici na rozhlasovém trhu, považuje Zaoral oslovení mladé generace. „To je neuralgický bod všech médií veřejné služby. Už to být veřejnoprávním rozhlasem zní někomu velmi nesexy, nezajímavě a jakoby tradicionalisticky. Troufám si ale říct, že to není pravda. I když máme 100 let, tak jsme opravdu pořád ještě takovým miminem, proto taky ten claim ‚100 let je jen začátek‘. Mladá generace, mladí lidé, to je pro nás opravdu ta hlavní cílová skupina, na kterou se teď chceme směrem do budoucna zaměřit. Není to jednoduché, je to problém všech médií veřejné služby, televize i rozhlasu, protože žijeme v obrovské konkurenci jak médií, tak nemediálních hráčů. A o to více se musíme snažit hledat témata, jak tu mladou generaci dneska zaujmout,“ má Zaoral jasno. Připouští, že myslet si, že si někdo mladý pustí místo podcastu rádio, je utopie. Proto chce nové posluchače oslovovat moderními způsoby a formáty na všech možných platformách.
Jak je v souvislosti s válkou na Ukrajině naplňována zákonná povinnost objektivity? Co všechno by mělo médium veřejné služby dělat a mělo by současně provozovat zpravodajský web? Jak zvládá čelit hackerským útokům a jakým způsobem se provozu dotkl ten poslední, zdaleka nejmasivnější, který byl reakcí na konferenci Média a Ukrajina? A bude po skončení svého druhého mandátu kandidovat do třetice? Na tyto a další otázky odpovídal u příležitosti 100 let Českého rozhlasu jeho generální ředitel René Zavoral ve speciální sérii rozhovorů Prostor KVIFF X natočené na karlovarském filmovém festivalu.
