nahoru

Prostor X

Šmíd o Českém Švýcarsku: Vůl se najde vždy, ale požár přírodě prospěje, katastrofa je spíš odliv turistů

Čestmír Strakatý 11. srpna 2022 • 06:00
Video se připravuje ...
Prostor X: Rozhovor s Janem Šmídem
• video: 
Videohub

Přes dva týdny plní tuzemské zpravodajství emotivní snímky a záběry hořících lesů a aktuálně i spálenišť v Českém Švýcarsku. Největší požár v české historii se rozhořel v Malinovém dole, dramaticky zasáhl oblast okolo něj a znepřístupnil dvě turistické atrakce: Pravčickou bránu a Soutěsky. „Je to zhruba 5 % rozlohy národního parku, takže v tom měřítku to není žádná velká katastrofa. Katastrofa je spíš to, jak najednou média upírají pozornost na Hřensko a okolí a vypadá to, jako kdyby opravdu celé Děčínsko, nebo celá destinace České Švýcarsko byla v plamenech a v popelu,“ připomíná fakta Jan Šmíd, ředitel destinační agentury České Švýcarsko, a upozorňuje, že příroda si s následky ničivého ohně poradí mnohem lépe než obyvatelé regionu, kteří jsou na cestovním ruchu závislí.

Dva roky čekali hoteliéři, restauratéři a další podnikatelé v cestovním ruchu na silnou sezonu, která jim kompenzuje nejisté období, kdy jedno protipandemické opatření střídalo druhé. V Českém Švýcarsku se jí letos nedočkají, což může být v regionu, kde je každý 10. člověk zaměstnaný v turismu, pro některé provozovatele likvidační. „Za těch 16 dní přichází podnikatelé odhadem o nějakých 150 až 200, nebo i 300 milionů. Bavíme se třeba o ubytovatelích, kteří jsou v té zasažené části, kam vůbec není přístup, to znamená Hřensko, Mezní Louka, částečně to byla třeba Vysoká Lípa, a tam ti podnikatelé nemůžou podnikat vůbec, tam je prostě zavřeno, tam nepustí ani místní obyvatele. A pak je ta přilehlá část, kde lidi stornovali své pobyty v rozmezí od 20 do 60 %, takže dejme tomu průměrně 40 % zrušených rezervací,“ poukazuje ředitel destinační agentury České Švýcarsko Jan Šmíd na neviditelné následky přírodní katastrofy s tím, že návštěvníci jsou teď to, co region potřebuje, a budou pro něj větší vzpruhou než peníze ze státního rozpočtu. Že by jim nepřístupná Pravčická brána a Soutěsky zkazily dovolenou strach nemá, v Českém Švýcarsku lze podle něj strávit měsíc a stejně bude pořád co poznávat.  

Právě turisté, kteří nepřijíždí jen na otočku, jsou pro tamní cestovních ruch důležití, protože utrácí za místní ubytování, stravu, regionální výrobky, atrakce a vstupné. Ti by měli být pozitivně motivovaní, například tím, že budou mít hromadnou dopravu zdarma. Pokud by se totiž do budoucna měla návštěvnost dvou největších lákadel vrátit na čísla z roku 2019, nebo vyšší, bylo by žádoucí dát nějakou stopku. Třeba pro vjezd osobních aut. „Kapacity ubytování, restaurací, cest nebo parkovišť tam prostě nejsou. Národní park má 80 km², destinace 800 km, to je zjednodušeně okres Děčín, ale těch lidí tam prostě nedostaneme víc, příroda přece nemůže být nafukovací. A my jsme i proto říct to na rovinu nebo najít shodu na nějaké regulaci,“ vyzývá Šmíd, podle kterého dosud dialog mezi ochránci přírody a místními chyběl a teď, když jsou největší pískovcová skalní brána v Evropě i kaňony řeky Kamenice zavřené, je ideální příležitost ho zahájit.

Šanci paradoxně dostala i příroda, i když „na tu koncentraci lidí, kteří tam jsou, se vždycky najde nějaký vůl,“ nebere si servítky ředitel destinační agentury České Švýcarsko. Uměle vysazená smrková monokultura, která v součtu nepříznivých faktorů sehrála svou roli a usnadnila nekontrolované šíření ohně, už se na místo nevrátí. Záměrem je nechat les samovolně růst tak, jak tomu bylo původně, kdy ho tvořily buky, jedle, javory nebo břízy.

Dalo se požáru předejít? Není udržitelný cestovní ruch utopií? Jaká dosud neobjevená místa stojí v Českém Švýcarsku za vidění? Nebo jak dlouho potrvá obnova zasažené krajiny? Odpovědi na tyto a další otázky dává v Prostoru X ředitel destinační agentury České Švýcarsko Jan Šmíd.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.