Šílená obalovací hmota rozpálila Pohlreicha, pak ale chválil. Glosovali jsme živě první nový díl Ano, šéfe!

Dobrý večer dámy a pánové. Už za chvilku má začít první nová epizoda Ano, šéfe. Já se těším a zároveň jsem nervozní jako sáňky v létě. Nová řada totiž s sebou nese velká ocěkávání

Ano, šéfe je taky hlavní tepma nového Reflexu. Psal jsem o něm hned dva články včetně seznamu nejlepších epizod. Doporučuji!

Je to tu!!

Nová řada začíná novou znělkou, výrazně upravenou. Pohlreich už v ní nekřičí "no co je?" Ale zato v ní padá talíř na zem.

Pohlreich jde rovnou na věc. Dějištěm je liberecká hospoda Ořechovka.

"Polívka za třicet káblí?"

pohlreich se poprvé diví nízkým cenám

Interiér je dost retro. Zelené pivovarské ubrusy. Příbory v misce. Tomu Pohlreich dřív říkal "styl sejdeme se všichni na kožním."

Jak jinak, Pohlreich si dává katův šleh. Dále třeba omeleta nebo hot wings.

Pohlreich to prý má jako před prvním sexem: trochu se těší, trochu se bojí. Tak hlavně ať se v tom kuchař nehrabe jak student v pochvě.

Šmarja, plesnivá párátka na stole. To je prostě hnus

Klasická pohlreichovská tabule: 6 talířů na stole. Polévka prý chutná jako z prášku. 

Pohlreich kritizuje výhonky nasypané na každé jídlo. Výhonek is the new obloha!!

Buřty na pivě s VÝHONKY jsou dle Pohlreicha perverze, "doktorka Cajthamlová se z toho musí posrat"

Dozvídáme se, že vztahy v hospodě jsou složité - majitel a kuchař v jedné osobě je bratrem, dvojčetem servírky. Hospodu převzali po matce. Rodinný byznys bývá často trochu past.

"To je sračka všech sraček." Pohlreich došel s jídly za kuchařem a jde tvrdě.

"Měl byses stydět až do prdele." Takhle Pohlreich okomentoval, že v podstatě všechno co dostal bylo z polotovarů. Přitom venku na hospodě visí nápis "domácí kuchyně"...

Aha, tady se používá panýrunk. Směs mouky, vody a vajec, kterou se zrychluje obalování. Pohlreich je zoufalý.

Kuchař a majitel Michal rád chodí na hokej na Bílé tygry, práce v hospodě mu ale nevynáší a od letoška nemá na permanentku. Smutný příběh...

Druhý den se Pohlrech vrací do o něco lepšího podniku, aspoň na pohled. Zmizely ošklivé ubrusy a plesnivá párátka. Babička a matka majitele se zapojují v kuchyni.

Na place pomáhá i Pohlreich! Jak byste si připadali, kdyby vás obsluhoval? Já bych čuměl jak Bulhar do mlátičky.

Máme tu reklamní pauzu. Mě to zatím baví. Je jasné, že to už nebudou takové šílenosti jako pneumatiky v kuchyni v ikonickém Blue notu. Tahle hospoda má ale problémů dost. A Pohlreich pořád nejde pro ostřejší slovo daleko a tak to máme rádi!

Pokračujeme. Zátěžový test zatím Ořechovka celkem zvládá. Plnou hospodu stíhají.

Pohlreich přinesl ven ke kameře salát a cibulku. Salát je "utahanej." Zato kuchař prý "maká jako Bulhar." Ok, začínám si říkat co má šéf proti Bulharům.

Caesar salát je dle šéfa parodie.

Aha, Pohlreich se pozval k celé rodině domů! Jde jim říct co si o nich myslí

Problém Ořechovky prý js, že prodávají jídlo levněji, než kolik lidi stojí taxík z hospody do města. Asi je to pravda. Na druhý den zve Michala do svého podniku Next door.

V Ořechovce se s cenami chovají, šéfovými slovy, jak vožralí milionáři.

Michal si zkouší vařit u Pohlreicha v Next dooru, v Liberci mezitím zavřeli pro sanitární den.

Pohlreich si zve ke stolu kuchaře Michala a servírku. Vysvětluje jim restaurační byznys. Hlídat náklady, monitorovat menu...

"Jak je to možný že je to nikdo ve škole nenaučí?" Pohlreichův obligátní stesk nad dnešní mládeží je tu.

"Musí to tady vonět, že se z toho všichni poserou."

Teď v kuchyni úřaduje šéf. Učí Michala cibulové kroužky.

"Zkurvený buřty na pivu. Teď uděláme krásnou věc z čerstvý suroviny."

"Tohle když ponesu do hospody, tak si z toho musí všichni stříknout do šastlí."

"Jídlo je sex starců kamaráde." Dobře, ale rondon není kondom, nejde chvíli nosit, zahodit. Jídlu musíš věnovat se, aby mohlo lahodit.

Pohlreich teď zajel do kabiny Bílých tygrů Liberec. Vysvětluje jim fixou na tabuli, že se půjdou najíst do Ořechovky. Vtipná vsuvka! Michal bude koukat jak pětikilovej datel, až jim navaří

Teď Pohlreich donutil kuchaře vylít tu šílenou obalovací směs. Musel si kleknout a přísahat, že už panýrunk nikdy nepoužije. 

Wow, Michal dostal od hráčů Bílých tygrů podepsaný dres a permanentku! 

Navíc hokejisti i pochválili jídlo. Michal odešel do skladu brečet dojetím. To na něj vymysleli krásně. A za tu snahu si tu permanentku zaslouží. 

Je tu druhá pauza. Tahle hospoda na sobě hodně zamakala. Vlastně to není žádný ultra bizár, jako jsme vídali ve starém Ano, šéfe. Jen vaří z děsných surovin a měli hrozný interiér. Teď to ale vypadá, že mají zaděláno na hvězdičku.

Tak je tu závěr, Pohlreich se vrací do hospody po pár týdnech. Diví se v nabídce jídlu "znojemské hovězí nudličky."

Pohlreich oceňuje, že zeštíhlili jídelní lístek.

Kuchař říká, že se snaží vařit z čerstvých věcí. Pohlreich zkouší masový špíz: "tohle není vůbec zlý." Vypadá to dobře!

"Než sem zabloudí komisaři z Michelina, bude to ještě chvilku trvat. Ale já si nestěžuju," říká Pohlreich. 

"Z tebe mám radost chlapče," řekl Michalovi. Wow! A hvězdu na dveře dostal. 

"Důkaz toho, že když chceš a něco pro to uděláš, tak je možný všechno." 

No mám pocit, že málokdy končila epizoda takovým happyendem.

Ořechovka tedy obstála velmi slušně. Na začátku sice Pohlreich hrozil, že by se měl kuchař "stydět až do prdele." No nakonec ho ocenil hvězdičkou. Příběh s hokejem tomu dal emoce navíc. Šéf je pořád ve formě a nejde pro "prdel" a "sračky" daleko...

Doporučuji se dívat i na další epizody. Byl jsem se podívat na jednom natáčení, ze kterého dokonce kuchařka odjela na Ukrajinu... i to najdete v reportáži v novém Reflexu.

To je tedy dnes všechno, děkuji vám za pozornost! Tenhle díl nebyl suchý jak cesta, mě aspoň bavil. Těším se někdy příště, až bude suchý hříště... pardon, už s tím končím. Dobrou noc!