Oscarový Roberto Benigni na Berlinale: Už od narození jsem Pinocchio | Reflex.cz
nahoru

Oscarový Roberto Benigni na Berlinale: Už od narození jsem Pinocchio

Tereza Spáčilová25. února 2020 • 15:20
Roberto Benigni
Roberto Benigni
• foto: 
ČTK/DPA/Snapshot/K.M. Krause/Geisler-Fot

„U mě to nezačalo knihou ani filmem, Pinocchiem jsem celý život. Už když jsem se narodil, maminka mi říkala Pinocchieto, malý Pinocchio,“ směje se hlavní hvězda nové italské adaptace jedné z nejznámějších dětských knih Roberto Benigni.

V rozhovoru, jenž oscarový herec poskytl spolu s režisérem Matteem Garronem krátce po uvedení filmu na festivalu Berlinale, mluvil i o tom, jak populární je předloha od Carla Collodiho v Itálii. „K naší zemi patří tak nějak odjakživa. Každý ji zná, je jako starý dub, je to nebe, je to život. Můj život.“

Zpracování Mattea Garroneho pak nazval jedinečným a mistrovským. „Nic tak dokonalého jsem za celou svou kariéru neviděl.“ Navíc právě díky Garronemu dostal příležitost zahrát si obě hlavní postavy Collodiho románu: ve filmu, jenž v českých kinech uvidíme v dubnu, ztvárnil Pinocchiova „otce“ Gepetta, před osmnácti lety ovšem zrežíroval vlastní verzi, v níž sám sebe obsadil do role Pinocchia.

„Není to pro herce sen, vyzkoušet si na vlastní kůži obě možnosti?“ rozplýval se herec s tím, že Pinocchiův part je mu přece jenom bližší. Paradoxně právě za jeho ztvárnění dostal takzvanou Zlatou malinu, cenu pro nejhorší film roku udělovanou v Hollywoodu, a v dalších pěti kategoriích včetně režie byl na ni jeho Pinocchio nominován.

Horor pro děti, pohádka pro dospělé

Film Mattea Garroneho (Gomorra) patří k tomu zatím nejzajímavějšímu, co bylo na Berlinale uvedeno. Titulní roli svěřil malému chlapci Federiku Ielapimu. Ten dostal na obličej „dřevěnou“ masku, jež má rozhodně blíž k frankensteinovskému monstru než roztomilé dětské loutce, a svět Pinocchia zabydlely fantaskní bytosti, které jako by vystoupily z Alenčiny říše divů.

Originální výtvarné pojetí a kombinace žánru pohádky, grotesky a hororu dělají z Garroneho díla velmi specifický, temně surreálný tvar, jenž ocení spíš dospělí než děti. Ostatně přesně tak ho Garrone i zamýšlel: „Chtěl jsem natočit film pro všechny věkové kategorie, nejen pro děti,“ říká na konto snímku, jenž atmosférou připomíná filmy Jana Švankmajera.

Garroneho adaptace mimochodem nezůstane nadlouho poslední. Příští rok by měla mít premiéru verze Guillerma del Tora chystaná v produkci Netflixu, která by měla být „ještě temnější“. A nedávno ohlásil hrané zpracování Collodiho klasiky i hollywoodský klasik Robert Zemeckis.

Tereza Spáčilová




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější