Helmut Newton (1920–2004) si vybudoval privilegium, které má vždy jen pár vyvolených fotografů své doby. Mohl ukázat snad na kteroukoli ženu světa – a ta ochotně zapózovala před objektivem jeho fotoaparátu. Vedle mnoha žen vyfotil také plejádu slavných mužů: Davida Bowieho, Andyho Warhola, Karla Lagerfelda nebo Davida Hockneyho. A to v době, kdy se z nich samotných stávaly ikony.
Svým způsobem je těžkou disciplínou představovat tvorbu umělce tak dokonale známého – navíc se stálou a velmi rozsáhlou expozicí v Museu für Fotografie v Berlíně. K Newtonovi v Museu Kampa přistoupili s konceptem, jenž se nabízí: zařadit berlínského rodáka do kontextu portrétní, časopisecké a komerční fotografie dvacátého století. Jeho práce jsou tak vystaveny vedle prací Cecila Beatona nebo Erwina Blumenfelda, tedy jeho předchůdců a jejich meziválečných snímků na jedné straně, na straně druhé jsou pak konfrontovány s tvorbou vrstevníků typu Richarda Avedona, Williama Kleina nebo Irvinga Penna.
Samotnou kapitolou je pak srovnání s pracemi Tona Stana a Gabiny Fárové, kteří se stejně jako Helmut Newton věnují aktům nebo portrétní fotografii. Důvod je přirozený – právě Tono s Gabinou byli Newtonovými průvodci při jeho pražském pracovním pobytu v roce 1988, kdy do českého hlavního města přiletěl, aby zde vytvořil sérii pro časopis Traveller. „První večer jsme mu udělali seznamovací večírek s modelkami, ale nepoužíval jen je. Na židovském hřbitově fotil módní návrhářky, sestry Michálkovy, fotil v ateliéru Olbrama Zoubka, vznikly snímky architekta Jakuba Cajthamla nebo Aleše Najbrta s Terezou Kučerovou,“ připomíná Gabina, která sama část Newtonova pražského pobytu dokumentovala.
Na slavné snímky Helmuta Newtona se podívejte do galerie:
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
