Dobrou chuť, pokud právě obědváte. Před 25 lety odstartoval neopakovatelný projekt jménem TV Nova | Reflex.cz
nahoru

Dobrou chuť, pokud právě obědváte. Před 25 lety odstartoval neopakovatelný projekt jménem TV Nova

Luděk Staněk4. února 2019 • 15:10

Televize Nova, první celoplošná soukromá televize ve východní Evropě, zažila během čtvrtstoletí existence řadu zvratů, změn majitelů i vedení. Jedno se ale od 4. února 1994 prakticky nezměnilo - stanice se už na počátku dostala do čela žebříčku sledovanosti a tato situace se během 25 let až na výjimky nezměnila.

Byla to divoká doba. Pád železné opony otevřel dveře mnoha podnikatelům, kteří ve východní Evropě chtěli dělat byznys. Jedním z nich byl Mark Palmer, jenž měl ideu, že by do východní Evropy dodal opravdový televizní byznys tak, jak fungoval v USA. K tomu potřeboval lokální pomoc. Tu našel v podobě nesourodé a z dnešního pohledu poněkud bizarní skupinky českých a slovenských intelektuálů, kterou tvořili Fedor Gál, Peter Kršák, Peter Hunčík, Josef Alan a Vlastimil Venclík. Původní skupina pak doznala zásadní změny, když k ní Kršák přizval Vladimíra Železného, svého asistenta, aby projektu dělal mluvčího. Z dnešního pohledu je zajímavé především slovenské složení původní skupiny – ostatně i Vladimír Železný se k projektu dostal díky tomu, že pracoval pro televizní studio v Bratislavě.

Železný k projektu dorazil poměrně pozdě, ale dokázal se velmi rychle stát nepostradatelným. S americkými investory si rychle porozuměl a na rozdíl od skupiny intelektuálů-zakladatelů měl to, čemu se říká vůle k moci. Za práci při zisku televizní licence si vymohl šestinový podíl, stal se generálním ředitelem a začal systematicky budovat strukturu i program. A když televize 4. února 1994 začala vysílat, stala se fenoménem prakticky okamžitě.

Železný bombardoval diváky jedním formátem za druhým. Prvním filmem, který Nova odvysílala, byla Obecná škola, následovali Krotitelé duchů. Vzápětí došlo na nálož americké seriálové tvorby – M*A*S*H, Dallas, Columbo, Pobřežní hlídka (bizarní je, že velká část těchto seriálů se na obrazovkách českých televizí točí dokola i po pětadvaceti letech).

Ač se to nezdá, první období Novy mezi lety 1994 a 1999 bylo z hlediska televizních formátů jedním z nejzajímavějších v celé české televizní historii. Nova tehdy byla dominantní silou trhu a z dnešního pohledu je nepředstavitelné, co všechno se zkoušelo. Od velkých estrád v tradicích české televizní tvorby (které se odehrávaly pod taktovkou tehdejšího šéfa zábavy Ivana Rösslera a scenáristy Radana Dolejše) přes pokusy dělat vlastní sitcomy a nekonečné seriály (Novákovi, Hospoda) až po vyložené bizáry, jako byl například pořad Tabu či vysílání esoterika, jenž diváky z obrazovky nabíjel. Prvních pět let Novy, to byla skutečně neuvěřitelná jízda, kdy se stanice stala nejdůležitějším sociálně kulturním fenoménem Česka a Češi ji za to milovali. Vladimír Železný se ocitl na vrcholu sil, televize nesla jeho nepopiratelný otisk a on si to také ve svém pořadu Volejte řediteli náležitě užíval. Bohužel až do té míry, že američtí majitelé po nějaké době zjistili, že Železný společnost vystavěl podle sebe nejen programově, ale i formálně. A že hrozí jistá možnost, že by o televizi, v té době zdaleka nejvýdělečnější projekt skupiny, mohli přijít. Železný naopak vycházel z toho, že televize je prostě jeho, protože ji postavil.

A tak v roce 1999 začala první válka o Novu, která skončila tím, že Železný odešel se svými věrnými na Barrandov a postavil televizi prakticky znovu. V tu dobu už ale neměl sílu vložit do nového projektu stejnou kreativitu, jakou disponoval na začátku. Jeho cílem bylo především udržet celou operaci nad vodou hospodářsky a právně. A tomu už také programová skladba Novy po roce 2000 odpovídala. Zjednodušila se, ubylo nových formátů, ale diváci už ji neopustili. Vladimír Železný nicméně v roce 2003 definitivně padl poté, co rok předtím získala nad televizí kontrolu během druhé války o Novu finanční skupina PPF Petra Kellnera, která ji očistila (i od Vladimíra Železného) a se ziskem vrátila původním vlastníkům. Ostatně PPF se dodnes chlubí převzetím Novy jako ukázkovou případovou studií. Dost možná právě tehdy mnoha lidem, a to včetně Vladimíra Železného, jenž ještě pár týdnů před svým odvoláním statečně tvrdil, že „nemá tušení, kdo je to ten Kellner“, možná poprvé došlo, jak velký hráč finanční skupina PPF doopravdy je. Následovala divoká nultá léta pod vládou rumunského podivína Adriana Sârba, ale to už je jiný příběh.

Příběh zrodu TV Nova symbolizuje devadesátá léta v Česku dokonale a téměř archetypálně. Jsou v něm naivní sny, okouzlení z objevování něčeho nového, bezskrupulózní finanční operace, ohromná ega a nakonec i pád z rukou někoho, kdo přináší zcela novou éru a nové pořádky.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější